Už šestým rokem Daniel Beneš řídí největší českou energetickou společnost. Za tu dobu na trzích razantně klesla cena elektřiny, což snižuje i výnosy ČEZ. Přesto firma zatím vydělává.

"Od roku 2012 jsme jediná velká energetická firma, které se nesnížil rating," říká Beneš. A zdůrazňuje, že za dobrými výsledky jsou opatrné investice a jedno z nejnižších zadlužení mezi podobně velkými konkurenty.

HN: ČEZ se stále daří držet si solidní zisky, vaše výhledy na letošní rok ale již tak optimistické nejsou. Namísto loňských téměř 28 miliard plánujete zisk jen na úrovni 18 miliard korun.

Číslo je to samozřejmě horší, než byly zisky v minulosti. Když se ale podíváte na vývoj cen elektřiny, je až s podivem, že jsme vůbec v zisku. Naši konkurenti jsou všichni ve ztrátě a nedaří se jim.

E.ON je v minusu téměř 190 miliard korun, Vattenfall 57 miliard a RWE přes pět miliard. A téměř nikdo nevyplácí, na rozdíl od nás, dividendy.

V porovnání s tím považuji náš hrubý zisk před odpisy 60 miliard a čistý zisk 18 miliard za dobrý. Dost se na to nadřeme.

HN: Je tu riziko, že v budoucnu ČEZ skončí i ve ztrátě?

Za určitých okolností je to možné. Energetika se revolučním způsobem mění a děje se to rychle, bez ohledu na životní cyklus elektráren. Velcí hráči investovali do zdrojů, které nepřinesou takový zisk, jak se očekávalo, když se rozhodovalo o jejich stavbě.

Pokud se jaderné elektrárny v Německu zavřou, těžko mohou vydělávat peníze a musí se přecenit jejich hodnota. To samé se týká uhelných elektráren, které jsou třeba v první půlce svojí životnosti, tedy skoro úplně nové. To nikdo neřeší. Energetika přitom potřebuje dlouhodobost, protože návratnost investic je dlouhá.

Dalším faktorem je cena elektřiny, která stojí 20 eur za megawatthodinu. Za rok se propadla o 11 eur, což je šílené číslo, které ovlivňuje finanční zdraví firem. Je to důsledek energie z obnovitelných zdrojů, jejíž cenu netvoří trh, ale je dotovaná.

Trh pro klasické elektrárny se tak ještě zmenšuje. Cena je pokřivená a vůbec nevypovídá o nákladech elektráren. Ratingové agentury už se na to nemohou dívat a přehodnocují pozici všech hráčů.

Daniel Beneš (45)

◼ Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě.

◼ Předtím než v roce 2004 spojil svoji kariéru s ČEZ, působil jako ředitel firmy TCHAS, která obchodovala s palivy.

◼ V ČEZ nejdříve řídil úsek nákupů, od roku 2006 byl ředitelem jedné z divizí a místopředsedou představenstva.

◼ V roce 2011 potom spojil pozici generálního ředitele ČEZ a předsedy představenstva.

HN: To se vás ale zatím nedotklo.

My jsme dopadli fantasticky, ponechaly nám výborný rating A-.

A jen dvěma velkým evropským firmám potvrdily rating se stabilním výhledem. Kromě nás je to španělská Iberdrola, která hodně vsadila na obnovitelné zdroje.

Všichni ostatní mají negativní výhled, což fakticky znamená, že jim do tří měsíců klesne rating minimálně o jeden stupeň.

V téhle kategorii je E.ON, RWE, Vattenfall, EdF a další. Od roku 2012 jsme tak jediná velká energetická firma, které se nesnížil rating.

HN: Proč se ČEZ jako jediný v Evropě takto drží?

Byli jsme vždycky konzervativní, pokud jde o míru zadlužení, a máme zdroje, které dokážou i v této dramatické situaci vydělávat. Ale neříkám, že se nám to nemůže stát taky. Například když půjde cena elektřiny ještě dolů. Těch 20 eur není dno, protože žádné dno není. Pokud vše půjde tak jako dosud, burza a trh zaniknou a elektřina se k zákazníkům začne dostávat jinak než protnutím nabídky a poptávky na trhu. Dovedu si představit situaci, že nakonec každý energetický zdroj bude mít nějakou formu tarifu, dotace či bude soutěžit v aukcích tak, jak je to nyní u obnovitelných zdrojů.

HN: Kdy takový scénář může nastat?

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru