Někdy před osmi lety z Českého rozhlasu hovořil modulovaný hlas údajného bezpečnostního analytika, který právě napsal román o českých a ruských špionech Ochlazení. Přinejmenším v rádiu asi nikdo netušil, že na druhém konci telefonní linky sedí tehdejší český velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský, jenž na desátý pokus právě "nahodil" software pro zkreslování hlasu a náramně se tou situací baví.

Totožnost autora románu vystupujícího pod pseudonymem Daniel Wolf znalo několik přátel v pražské kavárně Krásný ztráty, kde knihu pokřtil ještě Václav Havel. Když ale měli hosté na konci večera tipovat, kdo se pod pseudonymem skrývá, Havel získal tři hlasy.

"Nestál jsem o to, aby běloruský nebo ruský velvyslanec chodili na ministerstvo zahraničních věcí s protestními nótami," vysvětluje Žantovský, jenž vloni diplomacii opustil, stal se ředitelem Knihovny Václava Havla a dnes špionážní román Ochlazení vydává podruhé, tentokrát už pod svým pravým jménem.

O téměř čtyřsetstránkové knize hovoří jako o "vedlejším produktu diplomacie", v níž člověk přes den pracuje a v noci "odreagovává noční můry". Ty v knize plné kafkovských narážek prožívá i pracovník české rozvědky Josef K., padesátník s nadváhou, jemuž nevadí změna jako spíš to, že už k životním změnám cítí lhostejnost.

Poté co v Bělorusku zažije násilné potlačení revoluce, invazi ruských vojsk a následné ruské utažení kohoutků se zemním plynem do Evropy, musí protagonista ve vysoké špionážní hře najít slabinu antisemitského ruského prezidenta.

Žantovský o svém hrdinovi uvažuje jako o "českém Jamesi Bondovi". Jeho "K., Josef K." je ale oproti agentovi 007 cyničtější a myšlenkově poznamenaný komunismem. Také má jisté vlastnosti hrdinů takzvaných hard-boiled detektivek Raymonda Chandlera či Dashiella Hammetta, jehož Žantovský kdysi překládal do češtiny. A například scéna, kdy protagonista rozvědce na rozbor šifry přepošle e-mailový spam, evokuje absurdity z románu Grahama Greena Náš člověk v Havaně.

Žantovský ze všech vzorů vyzdvihuje autora špionážních thrillerů Johna le Carrého, s nímž se několikrát setkal, když působil jako velvyslanec v Londýně. "Obdivoval ho také můj dávný spolupracovník na Hradě a pozdější šéf české rozvědky Oldřich Černý," podotýká Žantovský, který stejně jako le Carré má ve své knize málo akčních scén. "Devadesát pět procent zpravodajské činnosti je vždy mozková, ne silová práce," vysvětluje.

Když si vymýšlel dopisy, které ruský prezident adresuje české postavě, mohl Žantovský vycházet z osobních zkušeností: s Havlem kdysi navštívil Michaila Gorbačova v Moskvě a v Praze hostili Borise Jelcina. Jen současného ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož nástupce v románu sní "Líbilo by se mi perevodit vašu literaturu, Gašeka a Nězvala", Žantovský nikdy nepotkal.

Kniha

Michael Žantovský

Ochlazení

2016, Prostor, 384 stran, 347 korun

Podobně jako autor špionážních románů Tom Clancy předpověděl teroristické útoky z 11. září, také Žantovský se ve dvou případech "strefil". Románový vpád ruských vojsk do Běloruska připomíná pozdější skutečné intervence do Gruzie či na východ Ukrajiny. A sotva pár týdnů po původním vydání knihy Rusko opravdu přestalo posílat zemní plyn na Ukrajinu.

"Chtěl jsem ilustrovat, na jak tenoučkém laně Evropa chodí a jak by se tato úžasně zorganizovaná civilizace se všemi vymoženostmi mohla zhroutit," říká Žantovský o apokalyptických pasážích románu, kdy v Evropě vypadává elektřina, na Ruzyni nesmějí tankovat cizí letadla a česká vláda zavádí přídělový systém na potraviny. Tento scénář Žantovský popsal natolik přesvědčivě, až recenzenti v roce 2008 jako autora knihy tipovali Václava Bartušku, tedy vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost.

Román Ochlazení přitom svého tvůrce prozrazuje v pasážích z pražského Červeného vrchu, kde Žantovský vyrůstal, narážkami na jeho někdejší politickou stranu ODA, částí knihy zasazenou do Izraele či zmínkami o Woodym Allenovi, o němž napsal knihu. V jeden okamžik si hrdina na letišti dokonce drze koupí prózu izraelského spisovatele Amose Oze Příběh o lásce a tmě, kterou tehdy Žantovský přeložil do češtiny.

Místy je těch narážek moc − pasáž věnovaná psychologii, kterou Žantovský studoval, děj brzdí, stejně jako převyprávěné historky z cest Ivana Martina Jirouse či porevolučního pražského primátora Jaroslava Kořána do USA. "Asi by knize prospělo ty pasáže zkrátit, ale to by znamenalo přepracovat celou jednu linku románu," říká autor.

Michael Žantovský nechce spekulovat, zda se naplní ještě některý z katastrofických scénářů jeho románu, přestože obraz "běženců s kufry, batohy a ranci" v Berlíně působí aktuálně. Kniha Ochlazení, na jejíchž stránkách figurují ruští špioni v Praze, nicméně nyní podruhé vychází v době, kdy se čím dál častěji hovoří právě o aktivitách ruské rozvědky v Česku. Že by téma na druhý díl? "Už se na něm pracuje," odvětí autor.

Související