Milan Mraček před sedmi lety viděl výhodnou nabídku: v ústecké čtvrti Předlice se v dražbě prodával dům se sedmi byty za 400 tisíc korun. Koupil jej a s pomocí čtyřmilionové dotace z programu podpory sociálního bydlení i opravil. A nájemníkům byty pronajímá za zlomek běžné ceny − v průměru necelých 1500 korun měsíčně.

"Kdybyste mě před rokem potkal a zeptal se, na co jsem hrdý, tak hlavní věc by byl tento dům," říká Mraček. Dnes se tato chlouba změnila v jeho černou můru. Soud Mračka poslal na tři roky podmíněně do vězení za dotační podvod. Navíc má uvedenou dotaci vrátit. Podle soudu při podání žádosti předložil nepravdivé potvrzení, že dům není v záplavové zóně.

Mezi vybydlenými ruinami ve čtvrti Předlice ten úzký třípatrový dům svojí novou žlutou fasádou přímo září. Když jím procházíme, hned se otevírají dveře a kaž-

dý pana domácího zdraví. "Kde jinde bych platila nájem 1500 korun. A když zavoláme, že je potřeba něco opravit, hned přijede a udělá to," popisuje jedna z nájemnic Marie Horvathová.

Chceme víc Mračků

Mračka vyzdvihuje i ústecký radní Karel Karika. Město by prý uvítalo, kdyby lidí jako on bylo víc. "Je to skvělá věc. Dům, který je ke zbourání, opraví na byty a s udržitelností dvacet let je pronajímá na sociální bydlení s nízkým nájmem," říká. Navíc jej prý překvapuje, že území je bráno jako záplavová oblast. "Nikdy tam žádná povodeň nebyla, ani před 14 lety," poukazuje na záplavy v roce 2002.

Sám Mraček tvrdí, že to byla zpočátku pragmatická koupě. "Živím se jako správce a odhadce nemovitostí. Takže vím, jakou má cenu. Myslel jsem, že to bude vydělávat peníze, za které to pomalu opravím a budu z toho žít," říká. Podle znaleckého posudku měl dům vynášet na nájemném 36 tisíc měsíčně.

Vše se změnilo, když viděl poprvé své nájemníky. "To nebyla chudoba, to byla bída. Když vidíte, že matka dá dětem jen holá kolínka a má pro mě připravené peníze, ale říká, že mi z těch čtyř tisíc za ten zaplesnivěný byt může dát jen dva, tak jsem dokázal říct jedinou věc: že se domluvíme, až to zlepším," vzpomíná. A více než rok tam nechával své nájemníky bydlet zadarmo, dokonce sám platil vodu.

A rozhodl se, že při opravě využije dotace z programu na podporu sociálního bydlení. Jednou z podmínek bylo doložit, že dům není v záplavovém území. Vytiskl si tedy z internetu povodňovou mapu a zašel na ústecký magistrát. Tam ji podle svých slov předal jednomu z úředníků, který mu ji zhruba po deseti minutách donesl potvrzenou i se šipkou označující jeho nemovitost.

Proč on ano a já ne?

Jenže šipka ukazovala na vedlejší dům, který už byl mimo záplavovou oblast. Chyba vyšla najevo až po třech letech, když se další ze zájemců o dotaci podivoval, že na ni nemá nárok, když Mraček ji dostal. Případu se ujala policie a Mraček skončil před soudem. "Jsem si vědom chyby, kterou žádost obsahovala, ale v okamžiku jejího podání jsem o ní nevěděl," hájil se a tvrdil, že zakreslení domu na mapce provedl úředník magistrátu.

To, že jeho verze může být pravdivá, připustila při výslechu na policii úřednice magistrátu Dana Klenerová, jež měla povodňový plán na starosti. "Každý pracovník měl svůj způsob zakreslení nemovitostí. Nevylučuji, že některý mohl lokaci této nemovitosti zakreslit prostřednictvím této šipky, kterou ukazujete," uvedla s tím, že takovou mapu mohl na úřadě vystavit každý.

Obvodní soud pro Prahu 1 ale přesto poslal Mračka na dva a půl roku podmíněně do vězení. Za důležité považoval, že to byl on, kdo doklad při žádosti o dotaci předložil. "Uvedl nepravdivé údaje, a způsobil tak značnou škodu," uvedla soudkyně Věra Bártová. Případ šel k odvolacímu soudu a ten verdikt ještě zpřísnil. Kromě prodloužení podmínky na tři roky rozhodl, že musí Mraček vrátit i dotaci.

Pro Mračka je uvedený trest likvidační. Kromě toho, že bude postupně splácet celé čtyři miliony korun, musí i dál pronajímat svůj dům za sociální nájemné, jak se zavázal ve smlouvách při přijetí dotace. "Pouhým vynesením odsuzujícího rozsudku se na jejich obsahu a podmínkách nic nemění," uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Související