Šéf OLAFu Giovanni Kessler podle belgického federálního žalobce nelegálně odposlouchával telefonní rozhovory svědků v případu, který jeho úřad vyšetřoval. 

Třikrát se belgické orgány dožadovaly u Evropské komise, jediné instituce s potřebnou pravomocí, aby zrušila Kesslerovu imunitu a umožnila jeho předvolání k výslechu.

Teď, když eurokomisaři konečně vyhověli, může začít historicky první vyšetřování osoby na úrovni generálního ředitele evropských úřadů.

Navíc za aféru, která vedla k  prvnímu nucenému odstoupení evropského komisaře v historii unie, a to v třaskavé tabákové kauze.  

Definitivní odpověď belgickému federálnímu žalobci Komise dlouho odkládala s tvrzením, že se jedná o účelový politický nátlak. Veřejně potvrdila své rozhodnutí také až s týdenním zpožděním. Za zavřenými dveřmi ho odsouhlasila už začátkem března.

Podle zdrojů serveru Politico za zdržením stáli někteří členové komise, kteří se snažili přesvědčit Kesslera, aby odstoupil sám.

Nyní sice může být vyšetřován, očekává se však vleklý politický boj. Kessler má možnost napadnout rozhodnutí komisařů u soudního dvora EU.

Rovněž je zde bezprecedentní vyhlídka, že by soud některého státu měl vyšetřovat šéfa vysokého unijního úřadu za činnost související s výkonem jeho funkce. Navíc tento úřad kontroluje nakládání s dotacemi v členských státech.  

Europarlament se hádá

Rozhodnutí Komise se dočkalo ozvěny v Evropském parlamentu, zejména ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, který má na OLAFu zájem i tím, že jako úřad spadá pod komisařku pro rozpočet a lidské zdroje. Předsedkyní výboru je Kesslerův nejhlasitější kritik, německá europoslankyně Ingeborg Grässlová, která opakovaně žádala Kesslerovu rezignaci kvůli zpackanému vyšetřování Dalligate. 

Grässlová zastupuje středopravý proud ve frakci Evropské lidové strany.  Vyhlášení verdiktu komise uvítala. "To, co se stalo v Dalliho případu, je vážné a musí být důkladně prošetřeno. Stejně, jako další pochybení v ostatních vyšetřováních OLAFu," prohlásila Grässlová.  

Jiný německý europoslanec, místopředseda dotyčného výboru Jens Geier z frakce socialistů, však tvrdí, že Grässlová jen dělá, co může, aby Kesslerův úřad poškodila. "To není tlak pravice nebo levice. To je Grässlová, kdo je na křížové výpravě," prohlásil Geier. 

Podobně nesouhlasný postoj jako Geier zastává italský člen výboru, lidovecký europoslanec Fulvio Martusciello. 

"Předsedkyně má své názory. Ne vždy však reprezentují názory výboru pro rozpočtovou kontrolu," nechal se slyšet Martusciello.

Zároveň dodal, že odejmutí imunity dá Kesslerovi alespoň příležitost očistit jeho jméno. 

Naopak José Bové, francouzský europoslanec za zelené, stojí za předsedkyní Grässlovou. "Všechno, co víme o vyšetřovacích metodách OLAFu, ukazuje, že Kessler překročil své pravomoci," uvedl Bove s odvoláním na výroční zprávu Kesslerova úřadu z roku 2012, která unikla do maltských médií. Podle něj dokazuje, že Kesslerovo vyšetřování v tabákové kauze bylo neprofesionální a zcela jednostranné. Poslanec navíc ve svém prohlášení tvrdí, že o chybách OLAFu má přímé důkazy.  

Úplatky z Malty

Celá aféra se táhne do roku 2012. Jistý maltský lobbista tehdy navrhl švédskému tabákovému koncernu, že za úplatek v přepočtu 1,5 miliardy korun díky svým známostem s evropským komisařem pro zdravotnictví Johnem Dallim, rovněž Malťanem, protlačí vstřícnější legislativu pro švédský tabákový průmysl. 

Korupční skandál vyšetřoval nepříliš úspěšně právě Giovanni Kessler.

"Zpráva OLAF nepřinesla žádné přesvědčivé důkazy o přímé účasti pana Dalliho, nicméně dospěla k závěru, že o událostech věděl," uvedla Evropská komise v prohlášení a tehdejší šéf Komise Manuel Barosso si nemohl dovolit jakékoli poškození reputace Komise. Dalli pod nátlakem rezignoval - podle prohlášení proto, aby mohl bránit svou pověst.

Úřad pro boj proti podvodům vznikl na ochranu financí Evropské unie v roce 1999. V České republice například v současnosti vyšetřuje možné dotační machinace související s farmou Čapí hnízdo, kterou nyní vlastní Agrofert, jehož majitelem je ministr financí Andrej Babiš. 

Související