Radní ve východočeském Hlinsku ještě ani nenakoupili naplánované radary na měření rychlosti, už dopředu ale vědí, kolik letos nachytají neukázněných řidičů. Ještě do konce roku chtějí vybrat na pokutách nejen investované tři miliony, ale ještě milion navrch.
Dokládá to nedávno schválený letošní rozpočet desetitisícového města: narýsovaný příjem z pokut činí přes čtyři miliony korun. A pak každý rok město podle místostarosty Zdeňka Eise počítá dokonce s devíti miliony. Přitom až dosud vybíralo maximálně stovky tisíc.
Hlinsko se tak přidá k desítkám měst a obcí, kterým pokuty vylepšují hospodaření. A u nichž není úplně jasné, zda jde víc o snahu zvýšit bezpečnost provozu, nebo o stroj na peníze. Jedním z rekordmanů je Dvůr Králové, který si na pokutách přišel za jeden a půl roku na 40 milionů korun.
V jihomoravských Rosicích pak rovněž kalkulují s výnosem z pokut jako s pevnou rozpočtovou položkou. V posledních třech letech dokonce plánované příjmy zdvojnásobovali a poté dodrželi. Stačilo jim k tomu pokutovat potřebný počet řidičů.
Takový přístup se nelíbí ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO). "Pokuta nemá být způsob vydělávání peněz pro obce, ale výchovný prostředek, aby řidiči dodržovali předpisy," řekl Ťok, který hodlá otevřít politickou debatu, zda mají strážníci pokutovat za vysokou rychlost. Naposledy se o ni v lednu snažil senátor Jaroslav Kubera z ODS. Nepodařilo se mu ale Ťoka přesvědčit, aby změnu narychlo vepsal do novely silničního zákona, která začala platit v únoru. Ťok potřeboval zákon rychle prosadit, teď už ale chystá další novelu, a Kubera tak dostane novou šanci omezit radarový byznys.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Příklady z jiných měst přitom ukazují, že to jde i bez měření a nákladů na úředníky, kteří musí pokuty zpracovávat. Třeba v Klimkovicích u Ostravy zastupitelé místo radarů na úsekové měření nechají na silnici za čtyři miliony postavit různé překážky včetně esíček a retardérů, které řidiče automaticky donutí zpomalit. Pak už nebude nutné měřit.
Podle Roberta Vacka z Autoklubu ČR záleží na umístění radarů. Pokud jsou u škol a jiných rizikových míst, je to v pořádku. Na přehledných úsecích nebo těsně za hranicí obce však mají řidiče zbytečně trápit. "Jejich účel je zřejmý, plnit obecní pokladny. To je devalvace činnosti obecní policie a příležitost nachytat řidiče," tvrdí Vacek.
Statistiky z některých měst ale ukazují, že radary mohou být opravdu prospěšné. Třeba starosta jihomoravských Židlochovic Jan Vitula tvrdí, že radar zařídil během dvou let osminásobné snížení počtu přestupků na jednom z kritických míst. "Řidiči se tam naučili jezdit podle předpisů," libuje si starosta.
