Děti se pracujícím rodičům vyplatí zase o něco víc. Poslanci schválili vládní návrh na další zvýšení daňových slev za druhé a každé další dítě. Změna se přitom týká už příjmů za letošní rok. Ministerstvo financí a vláda si totiž neohlídaly termíny tak, aby parlament stačil novelu schválit ještě do konce roku 2015.

Pro první dítě v rodině se daňová sleva měnit nemá, zůstane na 13 404 korunách ročně. U druhého dítěte má stoupnout o 100 korun měsíčně na 17 004 korun ročně, u třetího a dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 20 604 korun ročně. Daňová novela nyní míří do Senátu.

Rodiče dvou a více dětí si zatím z příjmů ze zaměstnání odečítají v měsíčních zálohách slevy roku 2015. O vyšší slevy za první měsíce roku 2016, kdy ještě novela nebyla platná, ale nepřijdou. "K dorovnání dojde při ročním zúčtování, které zaměstnavatelé budou dělat na začátku roku 2017," říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Slevu, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, zvýšila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL už pro rok 2015, a to o 200 korun měsíčně na druhé dítě a o 300 korun na třetí a každé další dítě. Podmínkou pro využití slevy je, že jde o takzvané vyživované dítě, žijící s poplatníkem daně ve společné domácnosti.

A se zvýšením se počítá také od roku 2017, vláda tak plní dohodu z programového prohlášení. Příští rok by tak mělo zvýhodnění na druhé dítě stoupnout o dalších 200 korun měsíčně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně ve srovnání s letošním rokem.

Přísnější pravidla pro bonus

Zároveň ministerstvo financí navrhuje od příštího roku zpřísnění podmínek pro vyplácení takzvaného daňového bonusu na vyživované děti tak, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů (šestinásobek minimální mzdy), který je nutný splnit pro získání bonusu.

Lidé si totiž podle ministerstva financí nyní často uměle navyšují potřebný základ o příjmy z fiktivního nájmu. Státní rozpočet má ušetřit 81 milionů korun. Celkově ale stát na daňovém bonusu vyplácí více než devět miliard korun ročně.

Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se měnit nemá. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc.

Slevy pro OSVČ s paušály se mají vrátit

I nadále slevu na děti (stejně jako slevu na vyživovanou manželku nebo vyživovaného manžela) nemohou využít osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) uplatňující takzvané výdajové paušály. Výjimkou jsou přivýdělky k zaměstnání – pokud je součet dílčích základů daně s paušálními výdaji nižší než polovina celkového daňového základu.

Vláda ale o návratu daňových slev pro OSVČ s paušály dál jedná. Naposledy návrh KDU-ČSL řešila na začátku týdne koaliční rada. Podle předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka by se daňové slevy měly vrátit jen OSVČ s ročními příjmy do jednoho milionu korun. "Domluvili jsme se na tom, že ministerstvo financí dále rozpracuje tento náš návrh a budeme dále pokračovat v této diskusi," uvedl Faltýnek.

Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiřího Miholy není ale k tomuto tématu po pondělním koaličním jednání jednoznačný závěr. K otázce uplatňování slev za partnery a děti má vzniknout pracovní skupina. "Vzhledem k zavedení elektronické evidence tržeb, která nedávno prošla sněmovnou, by nebylo šťastné zasahovat osobám samostatně výdělečně činným do života ještě změnou v daňových paušálech," dodal Mihola.

Vrácení slev pro OSVČ bez dalších podmínek navrhovala ve středu ve sněmovně opoziční ODS, její návrh ale neprošel. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury je návrh na uznání slev jen pro OSVČ s příjmy do milionu korun diskriminační, když u zaměstnanců podobná podmínka není.