Západní politici, podle nichž islamističtí teroristé nemají nic společného s islámem coby náboženstvím, se mýlí. V česky právě vydané knize Kacířka to píše somálská intelektuálka a politička Ayaan Hirsi Ali, jež své dílo začíná popisem teroristických útoků ve Francii − těch, během nichž teroristé křičeli "Alláhu akbar", tedy Bůh je velký.

Hirsi Ali v tom spatřuje důvod, proč islám potřebuje radikální změnu. Něco podobného, co vyvrcholilo v evropském křesťanství na prahu novověku. Odsud podtitul knihy: Proč islám právě teď potřebuje reformaci.

Podle Ali je třeba změnit několik věcí, aby islám přestal být agresivním náboženstvím. Zaprvé je nutné opustit představu o neomylném postavení proroka Mohameda a přestat lpět na doslovném znění Koránu. Stejně tak se podle Ali v islámu musí přestat dávat přednost posmrtnému životu, změnit zákonodárství šaría a nenechávat jednotlivce, aby ostatním určovali, jak se chovat. A především: islám musí konečně opustit příkaz k džihádu, tedy svaté válce vůči nevěřícím a odpadlíkům.

Pro starobylé náboženství je to tvrdá kúra. Ali se v knize zaměřuje na striktní výklad islámu, jehož hlas je dnes i kvůli médiím nejkřiklavější z celého muslimského světa − na radikály, kteří "zbožšťují" proroka Mohameda a upřednostňují posmrtný život.

Těmto radikálům Ali říká muslimové medinští, podle toho, že dávají přednost veršům Mohameda po jeho vyhnání z Mekky do Mediny. I autorka ale upozorňuje, že jde o menšinu současného arabského světa, odhadem zhruba tříprocentní.

Muslimové označovaní jako mekkánští, jak dále rozděluje Ali, zdůrazňují tu část Koránu, která vznikla před Mohamedovým ­odchodem z Mekky do Medíny. Jde o většinu z více než 1,6 miliardy muslimů na světě, která je tolerantní a žije normálním životem. A konečně existuje ještě hrstka muslimských disidentů, kteří se islám snaží změnit. Ayaan Hirsi Ali, narozená v Somálsku, ale žijící na Západě od chvíle, kdy odvrhla islám, se hlásí k této skupině.

Z její knihy Kacířka je důležité varování, že i mírumilovná část oněch mekkánských muslimů vychází z neměnného výkladu Koránu doplněného o příhody ze života Mohameda. Tito muslimové nepřipouštějí možnost, že by Korán nemusel být kompletní, že kdysi existoval v několika verzích.

Ono přesvědčení posiluje i názor hlavních islámských právních škol a většiny kleriků, podle nichž je výklad Koránu už dán. Dotažen do "dokonalosti" byl středověkými učenci zhruba v jedenáctém století. Moment, kdy skončila nezávislá interpretace islámského práva, bývá dnes označován jako uzavření brány idžtihádu.

Kniha

Ayaan Hirsi Ali
Kacířka – Proč islám právě teď potřebuje reformaci
2016, Ikar, přeložila Gita Zbavitelová, 288 stran, 299 korun

Ten okamžik je podle Ayaan Hirsi Ali klíčový. V tomto bodě se v islámu přestávají měnit pravidla a používat rozum, lpí se už jen na tradicích původní kmenové společnosti. Právě to podle Ali vede k radikalismu a k heslům typu "hoďte rozum psům".

Ayaan Hirsi Ali připouští, že pokusů vykládat Korán logikou a zohlednit při tom čas a místo, kdy vznikal, bylo v minulosti několik. I nyní existuje skupina muslimů, včetně duchovních, jejichž úsilí by podle Ali mohlo vést k reformaci islámu, oddělení muslimské víry od politiky a k šíření větší tolerance v arabském světě.

Podle Ayaan Hirsi Ali pro to něco může udělat i Západ: muslimské reformátory a disidenty by měl podporovat a finančně přispívat na šíření jejich myšlenek, jako to za studené války dělal s díly sovětských a východoevropských disidentů. Jedině tak může Západ vyhrát svoji válku s terorem.

Související