Dne 29. února 2027 začala v Paříži konference exilové obce českých historiků k desátému výročí vystoupení České republiky z Evropské unie. Úvodní vystoupení přinášíme v plném znění.

"Vážené kolegyně a kolegové. Dnes, s odstupem deseti let, se nám czechexit jeví jako logická výslednice vnitropolitických a globálních procesů. Nicméně ještě na počátku roku 2016 se zdálo, že jde o fantastický scénář, kterému není třeba věnovat větší pozornost. Proto si dovolím na úvod našeho setkání shrnout události a trendy, které k vystoupení Česka z Evropské unie a k našemu následnému volnému přidružení do Eurasijského ekonomického svazu vedly.

Evropská unie se od roku 2008 potýkala s řadou problémů. Dluhová krize, záchrana Řecka, uprchlická krize, to vše byly události, které přispěly ke snížení popularity integrace napříč Evropou. Česká reakce na problémy byla v celoevropském kontextu přesto extrém­ní. Odpor k přijímání uprchlíků dosahoval na přelomu let 2015 a 2016 osmdesáti procent, přestože se do Česka žádní uprchlíci nechystali. Německá kancléřka Merkelová byla nejméně populární zahraniční političkou. Podle lednového průzkumu lorda Ashcrofta bylo Česko jedinou zemí osmadvacítky, kde většina lidí hodnotila členství v unii negativně. Varovných signálů bylo hodně, přesto je většina pozorovatelů bagatelizovala. Soudilo se, že jde o typicky českou věčnou nespokojenost, brblání, které zmizí, jakmile by se mělo přetavit v konkrétní politickou akci.

Jenže byly podceněny schopnosti politiků, jejichž dlouhodobá afinita mířila jiným než západním směrem. Na prvním místě je třeba jmenovat prezidenta republiky Miloše Zemana. Oficiálně se stavěl do role eurofederalisty, dokonce na začátku svého prezidentství na Hradě vztyčil vlajku EU, aby se distancoval od Václava Klause. Jenže fakticky nevynechal jedinou příležitost kritizovat Brusel. K povzbuzení protievropských tendencí dovedně využil uprchlickou krizi, a tak se již od roku 2015 na demonstracích na jeho podporu pálily vlajky EU, na což prezident zpravidla nijak odmítavě nere­agoval. Jeho podpora rostla. Průzkum CVVM v lednu 2016 zjistil, že způsob, jakým ovlivňuje dění v zemi, vyhovuje 60 procentům obyvatel, což bylo o čtvrtinu více než před rokem. Trendy naznačovaly další vzrůst podpory a Zeman začal jednat.

Jeho vystoupení v Semilech 25. února 2016, kdy podpořil referendum o vystoupení z unie, dnes považujeme za klíčový moment czechexitu. Do této chvíle referendum podporovaly jen xenofobní politické síly, například strana Úsvit Tomia Okamury a naivní idealisté typu Svobodných Petra Macha. Tehdejší vláda pod vedením sociálního demokrata Bohuslava Sobotky jejich návrhy přezíravě odmítala. Například 1. listopadu 2015 uvedla, že " z politického hlediska je nevhodné zabývat se myšlenkou na vystoupení z Evropské unie v době, kdy je EU pod silným tlakem". Když ale začal o referendu vážně mluvit prezident, situace se radikálně změnila.

Miloš Zeman sice v té době ještě oficiálně říkal, že vystoupení Česka z unie nepodporuje. Ale věděl, že pouhá diskuse o referendu protievropské nálady posílí.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru