Říká se tomu vizuální smog. Všudypřítomné zamoření veřejného prostoru reklamními cedulemi, vývěsními štíty, plakáty vylepenými legálně i načerno, citylighty i velkými billboardy.

Kdybychom si ho zkusili představit jako hudbu, asi by nejvíc připomínalo návštěvu kolotočářů, kde se jednotlivé stánky a atrakce vzájemně přeřvávají vyhráváním banálních popěvků a do toho lidem vyzvánějí mobily. Architektura je v takovém zamoření ztracená a v přísném ohledu absurdně zbytečná jako někdo, kdo se mezi těmi kolotoči pokouší zahrát klavírní sonátu.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?