Na východě Ukrajiny se znovu výrazně zvyšuje bojová aktivita obou stran, do bojů jsou údajně nasazeny i zbraně zakázané mírovými dohodami. Vyplývá to z pátečních prohlášení ukrajinské armády a povstaleckých velitelů.

Doněčtí separatisté tvrdí, že intenzita bojů se v posledních dnech zvýšila desetinásobně. O ztrátách na životech se zprávy nezmiňují.

Silné boje se soustřeďují do okolí obce Zajceve, která leží severně od strategického města Horlivka ovládaného povstalci.

Ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že vzbouřenci do bojů nasadili obrněnou techniku a minomety ráže 120 milimetrů, které minské mírové dohody zakazují. Střelba je vedena i z velkorážných kulometů a granátometů.

Podle informací ze štábu separatistů se bojuje i v bezprostředním okolí Doněcku, zejména u obcí Pisky a Avdijivka.

"Provokují nás, abychom my zahájili palbu a porušili příměří," obvinil šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko velitele ukrajinské armády. Povstalecký vůdce přitom nařkl kontrolní misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že viní Kyjev z porušování klidu zbraní jen velmi neochotně.

Podle neúplných údajů OSN zahynulo za bezmála dva roky bojů na východě Ukrajiny přes devět tisíc lidí. Svá obydlí opustily statisíce donbaských rodin.

Jaceňukova vláda po demisi vlivného ministra bojuje o přežití

Nepokoj zavládl i v nejvyšších patrech ukrajinské politiky. V pátek se v Kyjevě šéf ukrajinského parlamentu Volodymyr Hrojsman vyslovil pro sestavení nové vlády, která by navrhla plán "ústupu od propasti". Reagoval tak na krizovou situaci, která v kabinetu vznikla po oznámené rezignaci vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse.

Premiér Arsenij Jaceňuk se podle kyjevských médií naopak snaží složení nynějšího kabinetu zachovat.

Kromě Abromavičiuse, který demisi zdůvodnil blokováním reforem a rozrůstající se korupcí, pohrozili v minulosti rezignací i ministři zdravotnictví, zemědělství a infrastruktury.

Na čtvrtečním zasedání vlády ale své plány odvolali. Podle agentury Reuters slíbili, že na svých postech setrvají, pokud se podaří reformy prosadit bez politického vměšování. Abromavičius se ale na schůzi vlády nedostavil.

Jaceňuk v pátek v parlamentu připustil, že poslanci mají právo jeho vládu odvolat. "Máte ústavní právo hlasovat o nedůvěře vládě. Pokud získáte dost hlasů, čestně a hrdě předáme nové vládě pravomoci. Uděláte-li ale takový krok, bude to vaše odpovědnost," řekl premiér. Dodal, že pokusí-li se poslanci o dílčí změnu ve složení kabinetu, celá vláda odstoupí.

Abromavičius označil za iniciátora protireformního tažení poslance Ihora Kononenka, blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka a místopředsedu parlamentní skupiny hlavní vládní strany Blok Petra Porošenka. Podle informací pátečního ukrajinského tisku se Kononenko funkce v parlamentní frakci dočasně vzdal, než se Abromavičiusovo obvinění prošetří. Bývalý ministr Kononenka obviňuje, že se snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.

"Co se stalo, je katastrofa pro celou zemi," řekl novinářům poslanec Leonid Jemec z Jaceňukovy parlamentní strany Lidová fronta.

"Jak můžeme teď diskutovat s našimi západními partnery, když ministr označí vůdce prezidentské parlamentní frakce za korupčníka? Kdo s námi teď bude jednat?" řekl poslanec.

Podlomená ukrajinská ekonomika je závislá na podpůrném programu, který sestavily Spojené státy, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Šéfka MMF Christine Lagardeová ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásila, že fond je vývojem situace na Ukrajině znepokojen. Změny v programu finanční podpory ale neoznámila.

"Pokud jsou Abromavičiusova obvinění podložená, je to nepochybně náznak, že protikorupční kroky, k nimž se vláda zavázala, zatím nefungují. Tyto kroky je ale třeba důsledně uplatňovat, neboť vláda není odpovědná jen ukrajinskému lidu, ale i mezinárodnímu společenství," řekla Lagardeová.