Všechno, co jste chtěli vědět o islámu, ale začali jste se ho bát dřív, než jste se stačili zeptat. Arabista Miloš Mendel se ve své právě vydané knize Muslimové a jejich svět pokusil informační vakuum, kterým česká společnost vůči islámu trpí, vyplnit. Nejen že odpovídá na nejzákladnější otázky o islámu, sám si je zároveň klade.

Kněz Tomáš Halík kdysi říkal, že česká společnost není ani tak ateistická, jako spíš nábožensky naprosto nevzdělaná. Katolický duchovní měl tehdy na mysli křesťanství.

Co se islámu týče, platí jeho postřeh dvojnásob. Miloš Mendel tak nyní musel sestoupit hodně hluboko a čtenářům vysvětlit opravdu ty nejzákladnější pojmy: kde najdeme nejposvátnější stavbu islámu Ka'bu, proč muslimové při modlitbě používají kobereček nebo jestli nosí na hlavě turban.

Novinka předního islamologa přesto není slabikářem pro náboženské analfabety, spíše populárně-vědnou učebnicí někde na úrovni středoškolských studií. Maturitu z islámu bychom měli umět složit všichni a Mendel nám nabízí pomocnou ruku. Forma otázek a odpovědí, kterou zvolil, je velmi čtivá, kapitoly jsou krátké, autor jako zkušený pedagog postupuje od známého k neznámému, od konkrétního k obecnému.

Kniha

Miloš Mendel
Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu
Dingir 2016, 301 stran, 320 korun

Mendel netají, že je kritikem západního působení v arabském světě. O to věrohodněji mohou odpůrci druhého největšího světového náboženství přijmout třeba autorův rozklad toho, zda Korán potvrzuje etickou oprávněnost terorismu.

"Islám, podobně jako judaismus a křesťanství, v zásadě nepodporuje ani nepožaduje násilí a Korán provádění teroristických akcí neoslavuje. Bůh je v Koránu soustavně vykreslován jako Bůh milosrdenství a porozumění, který spravedlivě rozhoduje. Každá súra Koránu je uvedena formulací Ve jménu Boha milosrdného, slitovného," připomíná arabista.

Ale co ty koránské "verše meče", které o násilí skutečně hovoří? Autor je dává do kontextu s podobně laděnými pasážemi Starého zákona a zejména s izraelskou a křesťanskou politickou praxí. A praxí ateistickou, dodejme. Zneužít se dá jakýkoliv text, žádný výrok není imunní proti překroucení, to však neznamená, že slova stará mnoho staletí jsou odpovědná za činy dneška, za naše chování.

V tématech, co vadí muslimům na Západu, či zda hrozí střet civilizací, je Mendel kritický a skeptický. Například píše, že o omluvy za zvěrstva, jakých se křesťané na muslimech v minulosti dopustili, druhá strana většinou nestojí a považuje je spíš za slabost než za vstřícné gesto. Dá se předpokládat, že vyhranění příznivci obou stran současného sporu o uprchlíky najdou na stránkách knihy mnoho pasáží, které jim půjdou proti srsti.

Nakladatelem Mendelovy novinky je společnost Dingir. Ta především vydává stejnojmenný časopis věnovaný novým náboženským směrům a dění na duchovní scéně vůbec.

Je zásluhou Dingiru, že potřebný Mendelův knižní text promptně publikoval. Prospěla by mu však důkladnější redakční příprava, autorovy argumenty se občas opakují, chybí přesnější dohled nad interpunkcí.

Kniha

Miloš Mendel
Arabské jaro. Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě
Academia 2015, 352 stran, 350 korun

Na publikaci Muslimové a jejich svět logicky navazuje jiná kniha Miloše Mendela, kterou loni vydala Academia − Arabské jaro s podtitulem Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě je čtením odbornějším. Arabské "revoluce" vykládá v historickém, politickém a teologickém kontextu, rozkrývá i konkrétní situace v jednotlivých zemích − čtenář asi jako první otevře kapitolku věnovanou Sýrii nazvanou poněkud apokalypticky Krvavá lázeň bez konce.

Knihy Miloše Mendela nemohou samy o sobě vést ke změně našich názorů či postojů. Umožní nám však pochopit, co si skutečně myslíme. Pokud dokážeme alespoň rozlišit naše myšlení od emocí, nebude to pro začátek málo.

Související