Firmy v tuzemsku málo patentují a přicházejí tím zbytečně o peníze. "Češi získávají 50 evropských patentů ročně, což je nízké číslo," říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. Dohromady Česko získává z nehmotného vlastnictví (za licenční poplatky) 1,7 miliardy korun ročně, z toho 1,3 miliardy korun vydělává patent profesora Holého. Na zbytek firem a institucí připadá pouze 400 milionů korun ročně. Například Nizozemsko vyprodukuje na nehmotném vlastnictví tolik, co pro Česko představuje celý státní rozpočet. Proč se české firmy nepouštějí odvážněji do inovací a "patentové války"?

Chybí jim týmy expertů na přípravu analýz, rozbor trhu a sledování konkurence. Sotva zvládají, až na výjimky, patentování vlastních zlepšovacích návrhů. Přitom poplatky za licence se často vyšplhají do astronomických výšek. Například více než 125 milionů lidí používá kontaktní čočky. Jejich vynálezce, český vědec Otto Wichterle, věděl, že jeho objev má obrovský potenciál. Nyní vydělává miliardy, jenže Československá akademie věd prodala Wichterleho patenty americké firmě National Patent Development Corp. Když bylo v roce 1971 vydáno povolení pro uvedení čoček na americký trh, akcie firmy Bausch & Lomb, vlastníka licence, vzrostly přes noc o 250 milionů dolarů.

Nebo například japonská firma Hitachi: ta postavila na patentech v IT, telekomunikacích, funkčních materiálech svou korporátní strategii. Vydělala přes 455 milionů dolarů na patentech od vzniku svého oddělení pro technologický výzkum a vývoj. České firmy, přestože mluví neustále o inovacích, v patentové ochraně zaostávají. Podle Úřadu průmyslového vlastnictví nedostatečně pracují s patentovou databází Espacenet, kde je přes 90 procent technických řešení zadarmo. Prozíravé a zkušené firmy si školí vlastní experty a ti tyto databáze procházejí naopak systematicky a denně.

Firmy nemají kapacitu sledovat svou konkurenci

V Evropě vynakládají podle Úřadu průmyslového vlastnictví malé a střední firmy přes 20 miliard dolarů ročně na výzkum a vývoj už vymyšlených řešení. "Některé české firmy databázi Espacenet využívají, třeba společnost Linet, většina nikoliv. Pokud mluvíme o technických řešeních, vyspělé firmy začínají vývoj obvykle tím, že si zjistí, kam se dostala konkurence v oboru. Databáze je na internetu volně dostupná," říká Kratochvíl. Výmluvy, že není dost financí na provádění rešerší, jsou liché. "Databáze Espacenet se dá obsluhovat po tříhodinovém školení. Úřad průmyslového vlastnictví školí zadarmo," dodává.

Ve střední Evropě nabízí studium v oboru ochrany průmyslových práv jako jediná Metropolitní univerzita Praha. Když firma získá experta, který se vyzná v ochraně průmyslového vlastnictví, ušetří. Nemusí si najímat drahé právníky a patentové zástupce. Na světě se jen v roce 2015 přihlásilo k ochraně patentem 2 700 000 technických řešení. Existuje mnoho důvodů, proč je nutné inovace řídit. Poznaly to firmy Motorola a Nokia, které inovační management nezvládly a ztratily prvenství na trhu.

Mezinárodní konzultační firma A. T. Kearney inovátory sleduje 13 let a posoudila přes 2000 firem. Řízení inovací není věcí náhody. "Inovační lídři jsou ve svém oboru úspěšnější než jejich konkurenti a dokážou vytvořit až čtyřikrát vyšší hodnotu pro svou společnost než průměrní konkurenti v daném odvětví," uvádí Igor Hulák, partner A. T. Kearney, která publikovala výsledky sledování firem v knize Masters of Innovation − Building the Perpetually Innovative Company. Jde o v angličtině dostupnou "kuchařku" inovačního procesu prestižních firem jako Volkswagen, Ferrari, Whirlpool, ve výběru je i český Linet a ČKD Group.

Úspěšné firmy se nezaměřují jen na inovace produktu, ale i na inovace v obchodě, marketingu, v řízení lidí a vyhodnocování projektů. Třeba Ferrari vyniká v tom, že maximálně vytěžuje zkušenosti zákazníků. ST Microelectronics, největší evropský výrobce polovodičů pro všechna tradiční průmyslová odvětví, se zaměřuje na úzkou spolupráci jak vnitřních struktur společnosti, tak s externími partnery, což jsou četná průmyslová odvětví. Whirlpool se orientuje na procentuální podíl tržeb, které inovace generují. Všechny firmy vytvářejí silnou inovativní kulturu.

Úkolem manažerů je zapojit zaměstnance do procesu inovací. Neplatí pravidlo, že čím více se proinvestuje peněz ve výzkumu, tím jsou výsledky lepší. Inovace musí být zacílené a přinést měřitelný zisk. Klíčová je znalost toho, s čím přišla konkurence. Ukázalo se, že "překvapivě světovými lídry v inovacích jsou firmy z tradičních odvětví, které se pohybují na trhu desetiletí", píší K. Engel, V. Dirlea a J. Graff z A. T. Kearney. Takové firmy se ucházejí i o titul Best Innovator v mezinárodní soutěži o nejlepší řízení inovací ve firmách. Probíhá už ve 20 zemích světa, v roce 2012 byla poprvé organizována i v Česku a stojí za ní A. T. Kearney. Z českých firem uspěly třeba Comtech FHZ, zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti kovových materiálů pro strojírenství, automobilový průmysl a energetiku; dále Bioveta, vyrábějící veterinární a imunobiologické přípravky, či Sandvik Chomutov Precision Tubes, dodávající trubky pro podmořskou těžbu ropy a plynu.

Jak hájit konkurenční postavení na trhu

Ve světě existují národní patentové systémy (v Německu, USA, Nizozemsku, Japonsku) podobné tomu českému. Existují i systémy regionální, například evropský a euroasijský. Světovou organizací duševního vlastnictví byl navržen tzv. systém PCT (Patent Cooperation Treaty − Smlouva o patentové spolupráci). Je označován jako nejvýznamnější mezinárodní právní instrument v oblasti patentové spolupráce. Systém PCT spočívá v tom, že podání jediné mezinárodní přihlášky má tytéž účinky jako podání národních přihlášek ve všech smluvních státech. Firmy by měly školit odborníky v patentové ochraně a zběhlosti v zacházení s užitečnými informačními zdroji, hlavně se zmíněnou patentovou databází Espacenet. České firmy z těchto zdrojů netěží, což je konkurenčně znevýhodňuje.