Přední český hudební festival Struny podzimu v listopadu završil dvacátý ročník − a pak se odmlčel. Místo aby oznámil hosta tradičního jarního galavečera, na němž se schází mecenášská elita Česka, začaly v kuloárech kolovat informace o profesionálním rozchodu dlouholetého tandemu, ředitelky Dany Syrové a uměleckého ředitele Marka Vrabce.

Minulý pátek nabraly oficiální podobu, když Syrová festival opustila a Vrabcovi přenechala svůj podíl ve firmě.

"Jarní gala Strun podzimu letos nebude. To ale ještě neznamená, že Struny podzimu končí. Takové rozhodnutí nepadlo, zvažuji další podobu festivalu v nové etapě," reaguje Marek Vrabec. Současnou situaci vnímá jako možnost "na vrcholu se zastavit a znovu si definovat, jakou roli mají Struny podzimu hrát".

Ať Vrabec dospěje k čemukoliv, bude to mít dopad na podzimní festivalovou sezonu v Praze. Struny podzimu tvoří její páteř od roku 1996, kdy se za éry Václava Havla začaly na Pražském hradě pořádat koncerty klasické, jazzové a etnické hudby.

Následující prezident Václav Klaus festival z Hradu vykázal, ale Struny se uchytily v "podhradí". Uspořádaly řadu přelomových koncertů v Rudolfinu, velkém sále Lucerny a naposledy třeba i ve Foru Karlín, do Prahy přivezly jazzového klavíristu Brada Mehldaua nebo saxofonistu Sonnyho Rollinse. A byly v tom tak úspěšné, že před třemi roky jejich vedení oslovili také pořadatelé do té doby "konkurenční" přehlídky klasické hudby Dvořákova Praha.

Proběhla fúze, jaká na české festivalové scéně neměla obdoby: tým, který od října do listopadu pořádal Struny podzimu, zničehonic převzal i v září konanou Dvořákovu Prahu. Tím vznikl kolos pomalu srovnatelný třeba s Pražským jarem. A spolu s druhým festivalem Vrabec s Danou Syrovou nazpět získali také klíčového finančního partnera, skupinu KKCG podnikatele Karla Komárka. Ta má nyní menší podíl ve Strunách podzimu a zcela kontroluje Akademii klasické hudby, tedy společnosti pořádající festival Dvořákova Praha, která si Vrabce najímá jako intendanta přehlídky. Smlouvu má ještě na dva roky.

Marek Vrabec tak stojí před zásadním rozhodnutím. Pokud by nyní Struny podzimu "obětoval" větší a navštěvovanější Dvořákově Praze, nikde není zaručeno, že mu tento festival za dva roky prodlouží smlouvu.

Když se vyměnilo vedení Dvořákovy Prahy, zdálo se logické oba festivaly spojit. Teoreticky to může nastat nyní. Vrabec by například mohl letošní Struny podzimu zmenšit a proměnit je v jednu z programových řad Dvořákovy Prahy.

Festival pojmenovaný po nejslavnějším českém skladateli je nicméně zaměřený na konzervativnější publikum, které koncerty jazzové ani současné vážné hudby, jaké pořádají Struny podzimu, nemusí zajímat. Byť by se daly obhájit Dvořákovou přízní k černošské lidové hudbě, z níž vzešel právě jazz.

Když na Struny podzimu před dvěma roky přijížděl přední světový skladatel Steve Reich, Vrabec nahlas uvažoval, že by z Reicha udělal kurátora příštího ročníku. I to je možná cesta do budoucna: "neprogramovat" Struny podzimu z Prahy, nýbrž jim pokaždé vtisknout jinou tvář prostřednictvím některého světového hudebníka. Paralely tu jsou, klavírista Uri Caine takto roku 2003 sestavoval hudební program Benátského bienále.

Další teorie směřují k přesunu Strun podzimu do jiného města. Zejména v Brně po podobné hudbě roste chuť: tamní Filharmonie Brno uvádí současnou a moderní hudbu, jakou v Praze představovaly i Struny podzimu, a také festival Jazzfest Brno poslední roky vyprodává koncerty podobných hudebníků, jaké do Prahy Struny podzimu zvaly.

Brno má teď navíc politickou reprezentaci, která je z velkých českých měst nejvíc nakloněná kultuře − minulý týden takto brněnská radnice nabídla literárním cenám Magnesia Litera, aby se odstěhovaly z Prahy, kde jim naopak paralyzovaný magistrát bez funkční koalice podporu odepřel.

Spekulace kolem budoucnosti Strun podzimu nechce Marek Vrabec zatím komentovat. Rovněž proto, že na pražském magistrátu mají Struny podzimu pro ročníky 2016 a 2017 zajištěný víceletý grant − každý rok obdrží 4,2 milionu korun.

Další podporu nejspíš příští měsíc získají na ministerstvu kultury, kde žádají o pět milionů korun a v prvním kole festival obdržel od grantových hodnotitelů nejvyšší počet bodů.

"Veřejné zdroje tvoří jen zhruba třetinu rozpočtu. Struny podzimu si díky věrným partnerům a mecenášské komunitě vybudovaly nezávislost, jaká je v Česku výjimečná. Tím, že jsme v roce 2004 po odchodu z Pražského hradu začínali s nulou, to beru jako náš velký úspěch," vysvětluje dnes už bývalá ředitelka festivalu Dana Syrová, která prý cítila nutnost tvůrčí tandem s Vrabcem rozpojit.

"Po patnácti krásných letech, kdy mou vášní bylo budování festivalu, si dovoluji ohlásit svůj odchod. Bylo mi ctí podílet se na vzniku a psát příběh Strun podzimu," dodává diplomaticky.

Dana Syrová si teď vyhradila čas na "osobní volno a klidné zvážení nových příležitostí", jak říká. Z profesionálního rozchodu s Vrabcem si odnáší pouze značku Struny dětem, ke které má osobní pouto − jde o sérii úspěšných, soustavně vyprodaných koncertů pro dva tisíce dětí a rodičů, které se letos pod jejím vedením osamostatní. V tuto chvíli jsou to "jediné Struny", jež letos zaručeně proběhnou.

Související