Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Tak pojďme trochu ubrat plyn. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové nevyčerpá Česko letos méně než 10 miliard. Že závěrečný spurt v programovacím období eurofondů 2007-2013 (které bylo možné dočerpat až do konce minulého roku) nebyl špatný, o tom svědčí i procenta, kolik se toho zvládlo přidělit z celkové částky 742 miliard korun. Zatímco v roce 2014 se alokovala jen asi desetina částky, minulý rok to byla pětina.

Ministryně Šlechtová podle všeho udělala maximum možného, co za daného stavu šlo. Podle ministra financí Andreje Babiše celkové manko bude nedočerpaných asi 30 miliard za celé období, přičemž při nástupu současné vlády hrozilo až 63 ztracených miliard.

Zemanova kritika byla nešťastná i z jiného důvodu. Obracením se do minulého programovacího období se trestuhodně odvrací pozornost od toho aktuálního 2014-2020. A v něm děláme opět tu samou chybu - rozjíždíme ho příliš pomalu a zaděláváme si na běs s dočerpáváním fondů na přelomu dekády.

Jestli je přece jen k něčemu dobré obracení se k minulému období, tak jedině, abychom se poučili ze starých chyb a neopakovali je. Dobře známým průšvihem bylo nastavení příliš mnoha operačních programů - měli jsme sedm regionálních, osm tematických, dva pražské (a to nepočítáme ty přeshraniční). Politickou odpovědnost za to tehdy rovným dílem nesla ČSSD a ODS. Za vlády Jiřího Paroubka se takto nesmyslné množství programů připravilo. Další vláda Mirka Topolánka už neměla v roce 2006 mnoho možností s tím hnout. Ale i ODS má máslo na hlavě. Protože tehdy regiony ovládali pravicoví hejtmani, ODS se ještě podařilo převést na regiony vládu nad velkou porcí peněz z fondů.

Toto vše dohromady udělalo z eurofondů Molotovův koktejl. Brusel pozastavoval jak celostátní operační programy, tak regionální. Mnozí politici a úředníci kvůli eurofondům skončili před soudem. K tomu se přidala nezvládnutá byrokracie a zfušovaný auditní systém. Všichni ministři ale byli celou dobu klidní a dušovali se, jak republika dobře fondy čerpá. Teprve ke konci období se ministři pro místní rozvoj chytli za nos a stali se krizovými manažery.

Z velké části problémem pohnula až současná vláda Bohuslava Sobotky, konkrétně Věra Jourová a po jejím odchodu do Bruselu Karla Šlechtová. Na druhou stranu, už toho nebylo mnoho zásadního co dělat - částky už nešly přehazovat z jednoho programu do druhého. Jen ministři mohli popohánět úředníky, aby co nejvíce zjednodušili byrokracii a - jak to tak bývá na konci programových období - brali do talonu jakékoliv navržené projekty, hlavně aby se peníze nemusely posílat zpět do Bruselu.

Už v roce 2014 zhodnotila programové období zpráva poradenské firmy KPMG pro země střední a východní Evropy. A Česko nedopadlo v předběžném hodnocení nijak špatně. Zásadní pro posuzování efektivity čerpání eurofondů je poměr mezi nasmlouvanými a proplacenými částkami vzhledem k celkové přidělené sumě peněz. Podle KPMG Česko zvládlo nasmlouvat projekty za 92 procent alokované celkové částky a proplatit 64 procent do roku 2014.

Rozdíl je tedy 28 procent. Čím je toto číslo menší, tím je čerpání hladší a úspěšnější. Ne, Česko na tom není nejlépe. U Estonska to bylo jen 19 procent, následovala Litva, Lotyšsko a pak teprve Česko. Ale republika se rozhodně držela v té lepší skupině, nikoliv na druhém konci tabulky, kde bylo a asi stále je Rumunsko či Bulharsko. Takže Zemanova slova, že by někdo měl stát před soudem, jsou hodně přehnaná.

Před námi je ale další programové období. Politici přece jen něco napravili. Sedm operačních programů plus jeden integrovaný pro regiony je přijatelný počet, aby se zhruba 600 miliard eur, jež jsou k dispozici, hned nerozkradlo. Pokud se vyřeší nekonečné problémy s monitorovacím systémem, technicky by mělo být vše lépe připravené.

Už nyní ale chybí čas. Česko jako poslední v polovině minulého roku dosáhlo na schválení prvního operačního programu. Poláci, Slováci či Maďaři už měli čtyři. A od tohoto zpoždění se odvíjí další skluzy. Pak teprve mohou započít výzvy k předkládání projektů, jejich prosívání, schvalování a poslání prvních peněz. Peníze by někdo z žadatelů mohl reálně tedy vidět nejdříve na konci tohoto roku.

Kdyby na tento skluz prezident útočil, nedalo by se mu nic vytknout. Ale mýt hlavu vládě za to, že celkem slušně dotáhla minulé programovací období eurofondů do konce, je nefér.

Související