Rozhodnutí GE Aviation investovat v Česku až 10 miliard korun do centra vývoje a výroby leteckých motorů jen podtrhuje kvalitu místní výroby.
Českému leteckému průmyslu se v posledních letech nebývale daří, ale přesto podle výkonné ředitelky Svazu českého leteckého průmyslu Alice Undusové nezvládá nalákat dostatek pracovníků.
V roce 2014 podle ředitelky pracovalo v českém leteckém průmyslu 6500 lidí a v následujících letech bude potřeba dalších zhruba dva tisíce lidí.
Absolventů je však žalostně málo a firmy tak sází na rekvalifikace, svážení zaměstnanců z dalších regionů či práci se školami.
Jak jako představitelka Svazu českého leteckého průmyslu vnímáte oznámenou investici General Electric v Česku?
Je to pro český letecký průmysl výborná zpráva. A to z několika důvodů. Pokud se firma jako GE rozhodne umístit do České republiky kromě výroby motorů i jejich vývoj, je to signál, že je zde důvěra v kvalitu a kvalifikaci našich lidí. Dalším důvodem je samozřejmě to, že vznikne nová příležitost pro české dodavatele – dá se předpokládat, že GE Aviation časem otevře výběrová řízení pro dodavatelský řetězec pro nový turbovrtulový motor.
A v neposlední řadě je to příležitost pracovat v leteckém průmyslu pro dalších 500 či víc lidí.
Daří se českému leteckému průmyslu?
Za 22 firem sdružených ve svazu mohu říct, že daří. Podle našich statistik jde o pátý rok růstu v řadě a letecký průmysl je nejrychleji rostoucí exportní sektor v České republice. Výhled na rok 2016 je také velmi dobrý – firmy v roce 2014 hodně investovaly do vybavení i výzkumu a vývoje, protože očekávaly nové zakázky a tato očekávání se naplnila.
Je v Česku dostatek kvalifikované pracovní síly pro letecký průmysl?
Jednoznačně není, i když firmy jsou "kreativní" a zatím si vždy byly schopné lidi nějak najít. Svaz se problematikou lidských zdrojů dlouhodobě zabývá a víme, že letecké firmy stále potřebují hlavně zaměstnance se středoškolským technickým vzděláním – ti tvořili 71 procent všech nástupů v roce 2014.
Obecně je nedostatek lidí s relevantní praxí, takže firmy to nutí investovat desítky milionů korun do rekvalifikací. Také klesá počet absolventů leteckých oborů vysokých škol – v roce 2014 bylo celostátně pouze 33 absolventů, což je nejnižší číslo za posledních 15 let, paradoxně teď, když letecký průmysl roste.
A je nutné si uvědomit, že rekvalifikace má své meze – budoucí letecký konstruktér musí mít obor vystudovaný.
Jak se tedy letecký průmysl s nedostatkem pracovníků vyrovnává?
Zejména prostřednictvím vlastních interních programů rekvalifikací, svážením zaměstnanců a přímou spoluprací se školami – formou stipendií, nabídkou praxí, nabídkou odborníků a pomůcek do výuky.
Svaz v prosinci 2015 pořádal setkání se studenty ČVUT, kde jsme letectví prostřednictvím diskuse s představiteli šesti leteckých firem prezentovali jako perspektivní a vhodný obor pro studenty prakticky všech fakult ČVUT, kteří by rádi ve svém zaměstnáni cestovali, používali cizí jazyk, ale hlavně se stali součástí skupiny lidí, kterým stoupá tep, když cítí pach spáleného leteckého benzínu a vidí moment, kdy se letadlo odlepuje od země.
A ví, že k tomu sami přispěli.
Takzvané lanaření pracovníků mezi jednotlivými leteckými firmami se příliš neděje – většina nových zaměstnanců do letectví přichází z neleteckých firem a jako čerství absolventi.
Zaměstnance přicházející z neleteckých firem je potřeba rekvalifikovat a vyškolit, což stojí firmu řádově až 100 tisíc korun na jednoho člověka, a čerstvé absolventy je samozřejmě potřeba zaškolovat také.
Firmy si obecně stěžují na kvalitu absolventů odborných středních škol – zejména jde o nedostatečnou jazykovou vybavenost a počítačovou "gramotnost" v programech, které jsou potřeba.
Kolik lidí v Česku pracuje v leteckém průmyslu a jak se toto číslo vyvíjí?
Uzavřená data máme za naše firmy za rok 2014 a bylo to téměř 6500 lidí. Pokud bychom vzali veškeré letecké firmy včetně například zaměstnanců letišť, tak se dostaneme na řádově 10 tisíc. Počet zaměstnanců v letectví roste – v roce 2010 svazové firmy zaměstnávaly 3700 lidí a na konci roku 2014 to bylo zmiňovaných 6500 zaměstnanců.
A kdo bude tedy v leteckém průmyslu potřeba?
Loni v březnu jsme zpracovali "Analýzu potřeb leteckého průmyslu v oblasti lidských zdrojů" a předali na relevantní místa státní správy. Budeme v následujících třech letech potřebovat 2000 nových zaměstnanců. A víme přesně, kteří absolventi oborů nám v horizontu tří let budou chybět.
Jsou to letečtí výpočtáři, konstruktéři, technologové, mechanici, softvéráři, ale i lakýrníci, svářeči lehkých slitin, operátoři a programátoři CNC strojů, kontroloři kvality…
Doufejme, že si mládež uvědomí, že jsme průmyslová země a v tom je naše síla, stabilita a růstový potenciál a že technicky zaměřená střední odborná škola nebo "učňák" (spolu s chutí na sobě pracovat) je v podstatě jistota budoucího zaměstnání, protože všichni, kteří něco vyrábějí, nejenom v letectví, je budou potřebovat pro svůj růst.
Na rozdíl od rostoucí armády výrobně prakticky nepoužitelných bakalářů a magistrů všeho možného i nemožného.
