Petr Fischer
Kdyby režisér Quentin Tarantino místo filmů dělal přednášky z morální filozofie, nikdo by ho moc neposlouchal. Suchopárná nuda, mudrování, výchova k odpovědnosti, etická dilemata, která beztak v praxi rozhodujeme jinak, než "by se mělo"…
Přesto Tarantino takové přednášky pořádá, dokonce vážná mravní kázání, ale dělá je filmem, který záměrně pracuje postupy pokleslých žánrů. Láme se tím obávaná vážnost, diváci jsou unášeni na lehké vlně vtipně sestrojeného vyprávění a do kina jich po světě přijdou desítky, ba stovky milionů, což by se v univerzitní posluchárně či kostele nikdy nepovedlo, přestože Tarantino je strhující vypravěč a dramatizátor i tváří v tvář.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
