Každá veřejná zakázka v Česku by měla mít nově ve svém rodokmenu i jména lidí, kteří dosud často stojí v pozadí. Ale přitom jsou důležití: půjde o skutečné vlastníky firem, které na zakázce vydělají.

Nový, dlouho očekávaný zákon o veřejných zakázkách, který se nyní projednává ve sněmovně, chce od vítězů zakázek, aby dokonale rozkryli svou vlastnickou strukturu. To znamená až ke koncovým majitelům, dnes často skrytým za holdingy nebo společnostmi z daňových rájů. Když to vítěz soutěže neudělá, zadavatel zakázky, tedy radnice, ministerstvo nebo úřad, ho ze soutěže vyřadí. Novinka se bude týkat i takzvaných beneficientů − lidí, kteří sice firmu nevlastní, ale plynou jim z ní zisky.

"Zadavatel zakázky si musí u vybraného uchazeče vyžádat doklady o majetkové struktuře dodavatele až po skutečné majitele," potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Dnes jsou pravidla mírnější: akciovky jsou povinny rozkrýt vlastníky s podílem nad deset procent. Ale jen do "prvního kolena". Takže když je firma součástí řetězce jiných společností, jména konkrétních lidí se stejně nikde neobjevují.

577 miliard

korun proteklo v roce 2014 (což jsou nejaktuálnější dostupná čísla) veřejnými zakázkami v Česku.

244 miliard

Nejméně tolik korun z veřejných peněz získaly za posledních osm let firmy s neprůhlednými vlastníky, například společnosti registrované v daňových rájích.

Paragrafy pro budoucí Aleše Řebíčky

Jak ukázal loňský průzkum společnosti Bisnode a protikorupční organizace Transparency International, za posledních osm let se firmám bez zřejmých vlastníků zadaly v Česku veřejné zakázky za 244 miliard.

Samozřejmě neplatí rovnice, že každá firma registrovaná v daňovém ráji je automaticky podezřelá z uplácení ve veřejných zakázkách nebo že ji tajně vlastní například politici, kteří o tendrech rozhodují. Ale příběhů, v nichž se propojovaly anonymní firmy s neobvyklými zakázkami, bylo v minulosti mnoho.

Třeba téměř dvoumiliardová soutěž na dodávky zdravotnického materiálu pro pražskou kliniku IKEM, kterou vyhrála nově založená společnost bez zkušeností. Nebo zakázky kolem projektu pražské Opencard. Neznámému kupci údajně prodal svou společnost Viamont i bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček z ODS − a Viamont poté začal vyhrávat miliardové státní tendry.

Přepsat na advokáty − a pojede se dál

Zveřejňování vlastníků má podle ministerstva pro místní rozvoj přispět k odhalování střetu zájmů: například zda nějaký politik není v podezření ze stejného konfliktu své funkce a byznysu jako zmíněný exministr dopravy Řebíček.

Jenže odborníci na veřejné zakázky namítají, že nové paragrafy fakticky nic nezmění. "Je to jen takové to opatření, které navenek dobře vypadá. V praxi ale nikdy nemůže fungovat," řekl advokát Jan Vych, který se zaměřuje právě na veřejné zakázky. Postačí prý, když firma v roli vítěze tendru doloží, že ji řídí právě advokát. "A ten musí zachovávat mlčenlivost o svých klientech, tedy i o koncových vlastnících," uvedl Vych.

Zatím nejsou známé detaily, jak by mělo prokazování vlastníků vypadat − na tom nyní pracuje ministerstvo spravedlnosti. Třeba jak široce budou své majitele dokládat firmy kotované na burze, u nichž se akcionáři často mění.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Samozřejmě to není samospásné řešení a půjde obcházet. Na druhou stranu je pozitivní, že se stát snaží anonymní vlastníky omezit," řekl Milan Eibl, analytik Transparency International. Podle Eibla už samotný zákon ztíží neprůhledným firmám cestu k zakázkám. Budou sice moct přepsat podíly na advokáty nebo jinak vlastnictví zakrýt, ale už to pro ně bude znamenat náklady navíc.

Hlavní právničce z poradenské společnosti Otidea Lucii Žilkové zase vadí, že zakázkový zákon neřeší, co by měl starosta nebo úředník zodpovědný za zakázku dělat, když v přehledu koncových vlastníků narazí na nějaké sporné jméno. Protože samo o sobě to nebude důvod k vyloučení firmy z tendru.

"Takže si bude moct říct nanejvýš: Tak dobře. A zakázka poběží dál," vysvětlila Žilková. Podle ní se dá proto předpokládat, že informace o vlastnících budou cenné spíš pro policii v kauzách zmanipulovaných tendrů.