Minimální mzdu od ledna roku 2016 zvyšuje nejen Česká republika, ale také dalších deset zemí Evropské unie. Ve čtyřech státech je navíc zvýšení stále ještě ve hře.

I po novoročním zvýšení ale bude minimální mzda v Česku zhruba 5,25krát nižší než v Lucembursku, kde je nejvyšší. Zatímco zaměstnanci v Lucembursku mají nárok nejméně na 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun, v Česku to bude 9900 korun. Jde o pátou nejnižší částku v unii.

Ukazuje to porovnání, které na základě údajů z Eurostatu a jednotlivých národních úřadů sestavil on-line deník Aktuálně.cz.

Lépe nevychází Česká republika z evropského srovnání ani v případě, že minimální mzdy přepočteme podle kupní síly tak, aby se odstranily cenové rozdíly mezi zeměmi.

Minimální mzda v roce 2016:

Země Částka za měsíc
1. Lucembursko 1 923 eur
2. Irsko 1 546 eur
3. Nizozemsko 1 525 eur
4. Velká Británie 1 510 eur
5. Belgie 1 502 eur
6. Německo 1 473 eur
7. Francie 1 467 eur
8. Slovinsko 791 eur
9. Španělsko 757 eur
10. Malta 720 eur
11. Řecko 684 eur
12. Portugalsko 618 eur
13. Polsko 440 eur
14. Estonsko 430 eur
15. Chorvatsko 408 eur
16. Slovensko 405 eur
17. Lotyšsko 370 eur
18. Česká republika 366 eur
19. Litva 350 eur
20. Maďarsko 344 eur
21. Rumunsko 266 eur
22. Bulharsko 215 eur

V Portugalsku, Chorvatsku, Maďarsku a Rumunsku se o zvýšení minimální mzdy bude teprve rozhodovat.

Minimální mzdu nyní v EU negarantují pouze Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Kypr a Itálie. Německo ji celoplošně zavedlo teprve před rokem.

Nepomůže ani přepočet

Pokud srovnáme, co si obyvatelé mohou z minimální mzdy ve své zemi koupit, rozdíl mezi Českem a zbytkem unie se sice zmenší, ale nijak výrazně.

Eurostat přepočítává mzdy na standard kupní síly (PPS). Jedná se o společnou jednotku, která zohledňuje cenové rozdíly a za kterou si lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb. Česká minimální mzda podle posledních dostupných údajů (k červenci 2015) činila 521 PPS, což je šesté nejnižší číslo v unii. Rozdíl oproti Lucembursku či Německu je ale nižší než při porovnání absolutních hodnot.

Přepočtená minimální mzda k 1. 7. 2015:

Země Minimální mzda
1. Lucembursko 1 601 PPS
2. Německo 1 451 PPS
3. Belgie 1 375 PPS
4. Nizozemsko 1 362 PPS
5. Francie 1 352 PPS
6. Irsko 1 211 PPS
7. Velká Británie 1 096 PPS
8. Slovinsko 958 PPS
9. Malta 873 PPS
10. Španělsko 816 PPS
11. Řecko 794 PPS
12. Polsko 749 PPS
13. Portugalsko 726 PPS
14.-15. Chorvatsko 596 PPS
14.-15. Maďarsko 596 PPS
16. Slovensko 554 PPS
17. Česká republika 521 PPS
18. Litva 508 PPS
19. Lotyšsko 500 PPS
20. Estonsko 491 PPS
21. Rumunsko 435 PPS
22. Bulharsko 401 PPS

Zdroj: Eurostat

Zásobárna levných zaměstnanců

Nízkou minimální mzdu vítají hlavně zahraniční zaměstnavatelé - česká pracovní síla je stojí méně než v jiných zemích EU.

Nízké sazby dlouhodobě kritizují hlavně odboráři. Česko se podle nich kvůli malé minimální mzdě stává zásobárnou levné pracovní síly, což je důvod, proč si tuzemský zaměstnanec vydělá na stejné pozici méně než třeba v Německu nebo ve Španělsku. A lidé s nižšími příjmy si toho logicky mohou koupit méně.

"Odkázal bych na historický smysl vzniku minimální mzdy. Nejde o žádný ideologický výmysl, ale stanovení nejnižší ceny práce, aby takto zaměstnanec uživil sebe a svou rodinu. Pracující člověk by se neměl utěšovat, že má o trochu víc než úplný nuzák, nýbrž že má aspoň tolik, aby se za to nemusel stydět," říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. 

Politici o zavedení minimálních mezd usilují z několika důvodů. Kromě toho, že větší spotřeba může pomoct ekonomice, tak lze získat rychlé body u voličů. Zároveň doufají, že minimální mzda donutí lidi pracovat. Čím je totiž vyšší, tím méně se vyplatí spoléhat místo výplaty na sociální dávky.

Hrozí růst nezaměstnanosti?

Existence státem stanovené minimální mzdy má ale i řadu kritiků. Ekonomům vadí, že firmy musí dávat lidem více peněz, než na kolik by je často samy ohodnotily.

"Sebelepší politik nemůže nikdy adekvátně určit cenu práce," říká Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Mzda by podle něj měla záviset na tom, jaký je zájem o konkrétní pracovní činnost. Měla by také odrážet cenu, kterou jsou zákazníci za zboží či služby ochotni platit.

Dále kritici varují, že kvůli minimální mzdě vzroste nezaměstnanost. Některé uchazeče totiž firmy raději odmítnou, než aby jim musely dávat více peněz. Další podniky tyto lidi zaměstnají neoficiálně - protože tak ušetří na odvodech za zdravotní a sociální pojištění, připomíná Rod.

"Při zvyšování minimální mzdy jsou běžné reakce zaměstnavatelů typu: Hele, vyřiď si živnosťák a zdravotní a sociální půjde za tebou, část uděláme na dohodu o provedení práce a zbytek půjde na ruku. Nebo rovnou: Tady máš výpověď, ale zítra normálně přijď," popisuje Rod. Řada zaměstnanců podle nich tyto podmínky přijme, i když jsou pro ně méně výhodné.

Další růst minima

Minimální mzda v Česku rostla i v uplynulých dvou letech. Dalších 700 korun navíc byl kompromis - zástupci podnikatelů připouštěli nárůst jen o 500 korun, zatímco odboráři trvali na tisícovce.

Díky hospodářskému oživení minimální mzdu postupně zvyšují i další země EU. Výjimkou je Řecko, jehož ekonomika se v létě už poněkolikáté za posledních pět let ocitla na hraně bankrotu. Výměnou za záchranné půjčky musely tamní vlády od roku 2010 podniknout řadu úspor, jednou z nich bylo i snížení minimální mzdy ze 794 na 684 eur.

Vývoj minimální mzdy v ČR:

Období Měsíční sazba Hodinová sazba
únor 1991 2 000 Kč 10,80 Kč
leden 1992 2 200 Kč 12 Kč
leden 1996 2 500 Kč 13,60 Kč
leden 1998 2 650 Kč 14,80 Kč
leden 1999 3 250 Kč 18 Kč
červenec 1999 3 600 Kč 20 Kč
leden 2000 4 000 Kč 22,30 Kč
červenec 2000 4 500 Kč 25 Kč
leden 2001 5 000 Kč 30 Kč
leden 2002 5 700 Kč 33,90 Kč
leden 2003 6 200 Kč 36,90 Kč
leden 2004 6 700 Kč 39,60 Kč
leden 2005 7 185 Kč 42,50 Kč
leden 2006 7 570 Kč 44,70 Kč
červenec 2006 7 955 Kč 48,10 Kč
leden 2007 8 000 Kč 48,10 Kč
červenec 2013 8 500 Kč 50,60 Kč
leden 2015 9 200 Kč 55 Kč
leden 2016 9 900 Kč 58,70 Kč

Zdroj: MPSV

"Minimální mzda by se měla zvyšovat dynamičtěji," zdůrazňuje Středula a připomíná programové prohlášení vlády, podle něhož by se minimální mzda měla postupně zvýšit na 40 procent průměrné mzdy. Nyní dosahuje zhruba 36 procent. 

"Pokud jde o životní náklady, minimální mzda je v České republice jen velice skromnou hradbou proti úplné chudobě. Její zvýšení alespoň na oněch 40 procent průměrné mzdy stejně pracující chudobu nevymýtí," myslí si ale Středula. Podle šéfa ČMKOS by měl být známý scénář, jak minimum poroste v dalších letech - aby o něm firmy vždy věděly s předstihem a počítaly s ním.