Na pražskou burzu letos vstoupila Kofola, zájem o primární emise akcií je ale v Česku zatím malý. Od vzniku burzy v roce 1993 jde teprve o desátou společnost, která možnost uvést akcie na tento trh využila. Účastníci Kulatého stolu HN, věnovaného financování firem přes burzu, věří, že právě Kofola může přilákat na český akciový trh více následovníků.

České firmy zatím financují své aktivity především přes banky, což je ostatně nyní při nízkých úrokových sazbách velmi levné. Majitelé podniku považují vstup na burzu za složitý, příliš je neláká ani malý objem burzovních obchodů u řady titulů. Celkově klesly obchody na pražské burze za posledních sedm či osm let asi na šestinu. "Podobné je to na jiných evropských trzích," upozorňuje ale šéf pražské burzy Petr Koblic.

Za hlavní důvod poklesu objemu obchodů pokládá regulaci Evropské unie, známou jako MiFID, která legalizovala obchody po telefonu. "Část velkých amerických investičních bank si telefonicky mění bloky evropských akcií v Londýně, mimo regulované trhy. Tuto praxi léta kritizujeme," dodal Koblic.

Také v případě primárních emisí akcií je podle vedoucího oddělení Corporate finance České spořitelny Antonína Piskáčka situace na středoevropských trzích, tedy v Budapešti a Vídni, obdobná jako u nás. Tamější společnosti využívají k financování hlavně banky, vysvětlil hlavní příčinu malého zájmu o vstup na burzu.

Výjimkou je Polsko. Tamní penzijní fondy musely kvůli důchodové reformě investovat část peněz na varšavské burze. Poté co byla reforma důchodů v Polsku redukována, byť ne v takovém měřítku jako u nás či na Slovensku, nedá se již podle Piskáčka předpokládat, že na burzu zamíří tolik polských firem.

Konkurence fondů privátního kapitálu

Firmy v někdejším Československu se podle Piskáčka nesnažily získat peníze vstupem na burzu ani za první republiky. Pokud chce nyní majitel firmu prodat, uvažuje především o strategickém investorovi. Legislativa přitom emisím akcií nebrání. Nelze očekávat, že se po přepsání jednoho zákona či změně jednoho paragrafu otevřou stavidla a na burzu si přijde pro peníze spousta firem. Jde spíše o dlouhodobější záležitost a změnu myšlení investorů a majitelů firem.

Podle Koblice si musí každá firma vyhodnotit, zda potřebuje hotovost, bankovní financování, či investora, a podle toho reagovat. V našem regionu, hlavně v České republice, disponují fondy privátního kapitálu desítkami miliard korun a hledají firmy, které si koupí. Ale celé. Když majitel prodává společnost, která nemá dluhy a zmíní vstup na burzu, fond privátního kapitálu mu často nabídne vyšší cenu, než by získal na kapitálovém trhu. "Protože firmu koupí, zadluží, vytáhne z ní kapitál a pak ji třeba prodá dál," vysvětluje Koblic.

Bez strategie to nejde

Pro Kofolu byl podle finančního ředitele společnosti Daniela Buryše hlavním důvodem vstupu na pražskou burzu odchod fondu privátního kapitálu. Firma zároveň navýšila kapitál. "Primární emisi akcií předcházely několikaleté diskuse akcionářů. Jsme lokální firma s přesahem do středoevropského regionu, což investory láká. Vlastníci společnosti zase potřebují podpořit její budoucí expanzi. Vstup na burzu považuji za další etapu jejího rozvoje. K tomu je ale třeba jasná dlouhodobá strategie. Je to něco jiného, než když chce společnost vybudovat výrobní linku, na kterou si stačí půjčit peníze v bance," dodal Buryš.

Jako československá firma považovala Kofola vstup na pražskou burzu za jasnou volbu. Při prezentaci společnosti před primární emisí akcií, tedy road show ve Varšavě, Londýně, Frankfurtu a hlavně v Praze, se nikdo neptal, proč si vybrala pražský, a nikoliv vídeňský či varšavský trh. Investoři v tom nevidí problém. "Budeme raději viditelní na pražské burze a věřím, že jednou budeme patřit k nejvíce obchodovaným emisím," řekl rovněž Buryš.

"Pro nás je pražská burza důležitý investiční cíl. Zastoupení českých akcií v rámci skupiny rozvíjejících se trhů je hluboko pod jedním procentem, našimi klienty jsou ale hlavně čeští investoři, pro které je důležité investovat do firem, které znají. Vítáme proto každý nový titul, včetně Kofoly, který může zvýšit diverzifikaci portfolií v českých akciích," řekl člen představenstva společnosti Conseq Investment Management Lukáš Vácha.

Upozornil také, že je třeba vyvážit případy špatných emisí akcií, které se na burze logicky objevily. "Vnímání pozitivních věcí je vůči těm negativním poněkud sníženo, proto je třeba více dobrých případů na jeden špatný," vysvětlil Vácha.

Příprava firmy na vstup na burzu je technicky náročná, po přijetí na tento trh musí pravidelně prezentovat výsledky a reagovat na dotazy investorů či novinářů týkající se aktuálního vývoje, což majitele některých společností od vstupu na burzu odrazuje.

České společnosti se ale podle Buryše zřejmě vyhýbají burze také proto, že si příliš nevěří. V Polsku chce získat peníze na burze i společnost, která spojí čtyři šroubky a má hezkou etiketu. "To ale neodpovídá naší mentalitě," vysvětlil Buryš.

Bezplatná reklama za desítky milionů

Zatímco argumenty, které odrazují majitele firmy, když zvažuje její vstup na burzu, jsou vcelku známy, o výhodách se tolik nehovoří. Patří k nim zejména bezplatná propagace značky. U Pivovarů Lobkowicz šlo podle burzovní studie asi o 30 milionů, u Kofoly může být tento přínos díky mediální atraktivitě násobně vyšší.

Když firmu vlastní fond privátního kapitálu, je to podle Váchy z Conseq Investment Managementu daleko náročnější vlastník než roztříštěná skupina majitelů. Na rozdíl od menších investorů, kteří získali akcie při primární emisi, fond denně kontroluje, jak si firma vede, a vyžaduje řadu informací.

Mít drobné investory má pro vlastníka i další příznivý efekt. Firma je blíže spotřebitelům, pro vlastníky je to bezpečnější zdroj financování. Stávající majitel také může prodat při vstupu na burzu jen část akcií a uchovat si nad firmou kontrolu a investici dál zhodnocovat. Strategický či finanční investor chce naopak obvykle koupit celou firmu nebo v ní získat majoritní podíl a ovlivňovat její řízení a strategii, podotýká Piskáček z České spořitelny.

Vstup firmy na burzu navíc umožňuje poměrně snadno navyšovat kapitál, případně pružně získat další peníze. Podnik, který má akcie na burze, může snáze provádět akvizice a fúze. Ty lze podle Koblice realizovat například navýšením kapitálu právě přes burzovní trh nebo tím, že společnost v těchto případech nabídne akcionářům druhé firmy vlastní akcie.

Buryš nevyloučil, že tuto možnost jednou využije i Kofola. V nejbližší době by neměla uskutečnit žádnou transakci, kterou nedokáže financovat klasickým způsobem. Ve střednědobém horizontu ale sleduje několik atraktivních cílů, k jejichž dosažení může využít právě možností spojených s jejím vstupem na burzu.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru