Počet cizinců na českém pracovním trhu stoupá a současná imigrantská a azylová vlna v Evropě může i u nás tento trend ještě prohloubit. To si vyžádá nový typ poradenství − pomoc komunitních tlumočníků. Jejich úlohou je vedle tlumočení v běžných situacích v institucionálním prostředí, kde klient a zástupci instituce nehovoří stejným jazykem, také zprostředkovat porozumění těm, kteří se − kromě neznalosti českého jazyka − nedostatečně orientují v reáliích České republiky. Jejich služby se v tuzemsku zatím testují.
Libor Nenutil je jedním z nich. Pomáhá úředníkům na úřadech práce překlenovat jazykovou a kulturní bariéru při práci s cizinci. Není to jednoduché, protože do Evropy nyní přichází pestrá škála lidí − od vysokoškolských expertů až po negramotné mladíky z Afghánistánu. Navíc čeští úředníci i běžná populace mají s multikulturním prostředím mizivé zkušenosti. K získání kvalifikace by Nenutilovi krátkodobý kurz placený z evropských fondů nestačil, má za sebou studia tlumočnictví na Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK.
"Ideálním adeptem na takovou práci je člověk, který se nebojí vystupovat před lidmi. Musí zvládat stresové situace, které mohou nastat. Perfektní znalost jazyka a obou kultur je samozřejmostí," říká Nenutil. Ke spolupráci byl osloven s deseti kolegy Fondem dalšího vzdělávání, který v projektu financovaném z programu Lidské zdroje a zaměstnanost pilotně ozkoušel služby komunitních tlumočníků na Úřadu práce ČR. Nabídka zněla na tlumočení do angličtiny, ruštiny, mongolštiny, španělštiny a francouzštiny. "Tlumočení se dojednávala podle potřeb úřadů," vysvětluje Nenutil.
Jedním z pracovníků Úřadu práce ČR, který získal vlastní zkušenost s komunitními tlumočníky, je Radek Studený z České Lípy. V tomto okrese je evidováno 771 cizinců z tzv. třetích zemí. V praxi potřebují například pravidelné tlumočení v mongolštině. Fond dalšího vzdělávání v projektu zaměřeném na práci s cizinci proškolil 115 pracovníků úřadu práce, kteří se věnují problematice zahraniční zaměstnanosti. Školení mělo teoretickou a praktickou část. První pomáhala vyznat se v právních úpravách a legislativě v EU, v typologii cizinců a podmínkách pro jejich výkon práce v Česku. Druhá část byla zaměřena na komunikační dovednosti s klienty. "Jde o vcítění se do jejich situace, pocitů; tomu musím přizpůsobit jednání s nimi," říká Studený, jenž doporučuje všem, kteří se touto problematikou zabývají, web šetřící čas oběma stranám. V projektu "Rozvoj poradenství poskytovaného úřadem práce pro cizince" byla vytvořena aplikace, kde najdou informační texty v češtině a angličtině. Do budoucna je plánováno šest jazyků. Web (prace-v-cr.cz) mapuje typické životní situace, do nichž se příchozí cizinci dostávají.
Velká neznámá pro instituce, ale i občany
Tematika uplatnění cizinců na trhu práce je složitá v tom, že jde o meziresortní záležitost několika ministerstev. Často se navíc čeští občané bojí, že je cizinci připraví o práci, a nejsou proto vstřícní. Podle české legislativy jsou volné pracovní pozice přednostně nabízeny občanům Česka a EU. Teprve když volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci či nedostatek pracovních sil obsadit jinak, může místo obsadit cizinec z tzv. třetích států. "Toto se týká režimu tzv. zaměstnanecké karty. Jsou skupiny občanů třetích zemí, na které se to nevztahuje, ti s trvalým pobytem v Česku mají na trhu stejný přístup," podotýká Antonín Seidel z Fondu dalšího vzdělávání.
Zkušenost z České Lípy popisuje Radek Studený: "Firmy mají zájem zaměstnávat cizince především na pozicích, které jsou buď vysoce kvalifikované (lékaři, konstruktéři), nebo naopak na nekvalifikovaných pozicích, u nichž nevyžadují žádné specifické vzdělání, jako je například obsluha šicích a vyšívacích strojů." Na Českolipsku nabízely firmy do půli prosince 643 míst pro cizince z EU, ale i mimo unii. Studený upozorňuje na problémy v praxi. "Účast tlumočníků při jednání na úřadech je zatím spíše výjimkou, ale rozhodně komunikaci usnadňuje. Řada cizinců, zejména ze třetích zemí, nekomunikuje žádným světovým jazykem." Další bariérou je neznalost kulturního prostředí (zvyky, komunikace), ekonomická soběstačnost a sociální orientace.
Proto Fond dalšího vzdělávání připravuje ve spolupráci s Úřadem práce ČR další projekt "Podpora cizincům". "Zajistíme ve vybraných krajích Česka poradenské, motivační a asistenční služby s důrazem na individuální přístup. Budou vytvářeny regionální sítě služeb zaměstnanosti," doplňuje Jan Hamrník, projektový manažer z Fondu dalšího vzdělávání. Česká státní správa čerpá zkušenosti z meziinstitucionální spolupráce v Německu a Rakousku. Podle tamních expertů trvá integrace cizince na trhu práce průměrně sedm let. Proto se vyplatí plán komunikace s příchozími cizinci a metodické postupy pro úřady a zaměstnavatele.
Kdy cizinci na pracovním trhu uspějí
"Pokud je uchazeč expert v nějakém oboru, například inženýr, zubař či pracovník IT, jsou jeho šance vysoké. Tito lidé ale na úřad práce nedocházejí, pravděpodobně s hledáním práce nemají problémy," říká Libor Nenutil, komunitní tlumočník. "Pokud uchazeč zvládá alespoň základní komunikaci v jazyce, jsou jeho šance na úspěch větší. Ze zkušenosti, kterou jsem při práci získal, vím, že klienti, kteří na úřad práce docházeli, byli většinou nekvalifikovaní a česky hovořili špatně či vůbec. V takovémto případě je pro ně nejlepší absolvovat některý z veřejně přístupných kurzů češtiny, které organizují nejrůznější neziskové organizace."
Mnoho cizinců ve své rodné zemi vystudovalo vysokou školu, ale jejich diplom není v Česku platný. "Může se stát, že máte jaderného fyzika, kterému se nepodaří nostrifikaci diplomu vyřídit. Z pohledu úřadu práce je na něj nahlíženo, jako kdyby žádnou vysokou školu neměl," dodává Libor Nenutil.
