Krizi v Řecku a s ní spjaté naplňování podmínek pro čerpání zahraniční finanční pomoci v posledních měsících zastínila migrační krize. Zatímco se v médiích řešila role této balkánské země při ostraze vnějších hranic schengenského prostoru, vrátily se s koncem roku 2015 na řeckou politickou scénu a do společnosti bouře podobné těm z let 2012 a 2013. Řecko se opět potýká s plněním dohodnutých podmínek hospodářských a strukturálních reforem, ke kterým se v rámci věřitelského programu zavázalo.

Současný program pro Řecko obsahuje závazky fiskální konsolidace a reformy, které mají přinést základ pro udržitelný ekonomický růst, posílit konkurenceschopnost a vývozní schopnost podniků, zlepšit situaci na trhu práce a stabilizovat finanční sektor. Dlouhodobý spor o to, zda jsou dohodnutá opatření pro Řeky ta správná, či nikoliv, vychází z častého upřednostňování nástrojů krátkodobé stabilizační fiskální politiky (méně úsporný státní rozpočet ve snaze zvyšovat produkt) před dlouhodobou prorůstovou politikou (zejména strukturální reformy).

Problém ovšem nastává v tom, že udržitelné reformy potřebují podporu široké veřejnosti. Zatímco první cesta může přinášet krátkodobě příznivé výsledky rychleji, druhý přístup znamená významné ekonomické a sociální náklady (především masivní nezaměstnanost a růst chudoby), které mohou přinášet ovoce až později.

Listopad a prosinec roku 2015 tak byly v Řecku ve znamení politické přetahované o naplnění reforem. Politická reprezentace jednak nabrala v jejich uplatnění zpoždění, jednak se pokusila otevřít s věřiteli jednání o problematických bodech. Třeba o podmínkách ochrany před zabavováním nemovitostí v případě nesplácení úvěru, kdy je současný systém velkorysý vůči nezaměstnaným nebo domácnostem závislým na sociálních dávkách. Řekové nakonec v tomto bodě museli ustoupit a reforma těsně prošla parlamentem. Jenže způsobila pnutí ve stávající koalici, jejíž většina se zmenšila na pouhé dva hlasy.

V listopadu a v prosinci navíc vyšly do ulic dvakrát protestovat tisíce zaměstnanců veřejného sektoru v rámci generální stávky. Nová vlna odporu odráží zlost a neochotu Řeků podstupovat další reformy, zvláště pokud jde o škrty v penzích, zvyšování daní z příjmů vybraných společenských skupin, privatizaci energetických sítí nebo přísnější přístup vůči dlužníkům bank.

Napětí ve společnosti nepomáhá vytvářet konsenzus ani na politické scéně. Premiér Tsipras se sice snaží získat podporu pro schválení důchodové reformy zahrnující nejen škrty, ale také zákazy předčasných odchodů do důchodu nebo růst příspěvků do důchodových fondů, ovšem pro vládnoucí Syrizu je to velmi citlivá otázka. V obou posledních volbách se jasně vymezovala již vůči předchozímu snižování penzí. Body nesbírá ani u opozice. Tsipras přesto v prvním povolebním televizním rozhovoru nasadil umírněný tón a zdůraznil, že i nadále stojí o dialog s opozicí, který by měl vést k široké dohodě o nejpalčivějších otázkách reforem, jež bude řešit v prvních měsících roku 2016.

Letošní zima tak v Řecku bude opět horká, neboť se má projednávat třetí balík strukturálních reforem, včetně té důchodové, a následně bude čas na zhodnocení výsledků reformního úsilí. Nakolik bude příznivé, ovlivní i růstové perspektivy helénské ekonomiky v příštím roce. Ekonomové k němu upínají naděje na návrat ekonomického oživení. Ale zatím jsou předpovědi spíše negativní.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru