Ve Vysočanech, na Evropské ulici nebo kolem plánovaného metra D, které povede z Pankráce do Písnice, budou mít developeři možnost stavět výškové budovy. Mělo by tomu tak být po roce 2020, kdy bude schválen nový metropolitní plán. Ten také zakáže stavět "mrakodrapy" v jiných pražských čtvrtích. Nyní stojí výškové budovy převážně jen na Pankráci.

Institut plánování a rozvoje (IPR), který metropolitní plán připravuje, zdůrazňuje, že nové výškové stavby, jež budou přesahovat dvanáct pater, nesmí vadit ve výhledu a nesmí narušovat panorama. "Nebude možné postavit nějakou budovu třeba za Pražským hradem tak, aby to ničilo pohled na blízkou památku," říká mluvčí IPR Adam Švejda.

Do výšky podle pravidel

Současný územní plán mimo jiné umožňuje často nahodilou výškovou zástavbu. Metropolitní plán, který čeká podle IPR ještě dlouhá diskuse a na jaře veřejné projednávání, tomu chce zamezit. Poprvé se má jasně určit, jak vysoké mohou být domy v určitých oblastech.

"Pro každou lokalitu stanovujeme specifickou regulaci na základě charakteru okolní zástavby, na základě topografie Prahy, na základě památkové ochrany a hodnot. Zajistíme tím to, aby vyšší budovy vznikaly koncepčně a tam, kde na tom bude shoda," tvrdí Švejda.

Podle pravidel, která metropolitní plán stanoví, budou developeři muset respektovat výšku okolní zástavby. "Výšková regulace bude přímo odvozena od výšky stávajících budov," říká Švejda.

Upozorňuje ale na to, že v průmyslových areálech není úplně možné výškovou hladinu odvodit. Což je třeba případ Štěrbohol, Vysočan nebo Bubnů, kde tak budou moct vznikat o něco vyšší stavby, než je dosavadní zástavba v okolí.

Lokality, které se rozvíjejí

Architekt Adam Gebrian s návrhy nových pravidel pro výškové budovy vesměs souhlasí. "Mám pocit, že tvůrci metropolitního plánu se nesnaží hledat místa, odkud budou ty výškové budovy ze všech stran vidět, ale spíš naopak. Podle mě myslí na to, aby se výškové budovy na horizontu příliš neprosazovaly," říká Gebrian a dodává, že výjimkou je samozřejmě Pankrác.

Nejvýraznější výstavba vyšších budov se očekává hlavně v rozvíjejících se oblastech. Například kolem stanic budoucího metra D. Institut plánování a rozvoje očekává, že dojde k výrazné stavební aktivitě v těchto oblastech také kvůli značným investicím, ať už od města, nebo soukromých investorů.

Co se považuje za mrakodrap

■ Jako mrakodrap se nejčastěji označuje výšková budova, která je obyvatelná.

■ Za kritérium se často považuje i výška, na které se však odborníci neshodují, budova však má měřit nejméně 150 metrů.
■ Vyhlídkové věže nebo vysílače se mezi mrakodrapy neřadí.
■ Stavět se začaly v druhé polovině 19. století v USA.
■ Nejvyšším mrakodrapem na světě je v současnosti Burdž Chalífa, který stojí v Dubaji ve Spojených arabských emirátech; měří 828 metrů.

"Tam se určitě dvoupatrové domy, vzhledem k obrovské budoucí investici, nehodí," vysvětluje Švejda z IPR.

Tajný plán

Bývalý náměstek primátorky Matěj Stropnický (Strana zelených) však návrhy metropolitního plánu kritizuje a dodává, že Institut plánování a rozvoje nová pravidla pro hlavní město stále tají a pouští jen kusé informace. Praha podle něj ani výškové budovy nepotřebuje. "Jejich navrhovatelé touží po falešné světovosti, která se domnívá, že město bez mrakodrapů není vlastně dost městem," tvrdí Stropnický.

Podle něj se tím ustupuje tlaku developerů a nadnárodních společností, kteří chtějí stavět už z dálky viditelná sídla. "Jednak aby měli či mohli nabízet kanceláře s výhledem a aby ukázali svou ekonomickou sílu a moc. Oni budou mít výhled přepěkný, kdo se však bude chtít dívat na ně?" ptá se Stropnický.

Kromě odvolaného náměstka zní kritika také od pražského zastupitele za piráty Mikuláše Ferjenčíka, kterému město odmítlo nový metropolitní plán vydat. "Je naprosto nepřijatelné, aby město před členy výboru pro územní rozvoj a územní plán tajilo, co v této oblasti vytváří," říká Ferjenčík.

Má také podezření, že Institut plánování a rozvoje nepřipravil metropolitní plán v souladu s vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj o územním plánování. "Chybí tam některá odůvodnění, která tam mají být," tvrdí Ferjenčík. Proti tomu se však IPR ohrazuje a dodává, že postupuje podle zákona. Vydat metropolitní plán navíc může pouze zadavatel, kterým je odbor územního rozvoje magistrátu.

"Mám obavu, že řada změn, které výbor a zastupitelstvo už zamítly, se znovu objeví v metropolitním plánu," míní zastupitel.

Pokud se Ferjenčíkovy obavy potvrdí, Praha pravděpodobně nestihne schválit metropolitní plán v termínu, tedy do roku 2020.

Město bez mrakodrapů

Praha v současné době nemá podle odborníků žádnou budovu, která se pokládá za plnohodnotný mrakodrap. Za něj se považují budovy, jež jsou vyšší než 150 metrů. K nejvyšším budovám v Praze patří například City Tower, hotel Corinthia nebo City Empiria, které všechny stojí na Pankráci.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

V těsné blízkosti obchodního centra na Chodově by však první pražský mrakodrap mohl vyrůst. Developeři zde plánují vybudovat dvě věže Prague Eye Tower, jejichž vyšší budova má i s telekomunikační anténou dosahovat výšky téměř 153 metrů. Metropolitní plán však s oblastí Chodova pro výstavbu výškových budov nepočítá.

Dokud ovšem nezačne metropolitní plán platit, je možné, aby taková budova v dané oblasti vznikla. PPF, která za projektem stojí, chce začít stavět už příští rok a dokončení předběžně plánuje v roce 2018.