Hnědé uhlí vytěžené v saských dolech se i v budoucnu bude muset spalovat v tamních elektrárnách. Zemský ministr hospodářství Martin Dulig v úterý ve vyjádření pro rozhlasovou stanici MDR odmítl možnost vývozu uhlí do Česka. Doly a elektrárny na východě Německa nyní vlastní švédský koncern Vattenfall, který je chce prodat. Mezi zájemce patří i české společnosti ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH) a Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal.
"Otázka spalování uhlí v českých elektrárnách pro nás nepřipadá v úvahu. Stojíme za tím, že naše saské hnědé uhlí bude využíváno k výrobě proudu ve vlasti, ne v zahraničí. Na to klademe důraz," řekl Dulig. Odmítl však požadavek ekologů, aby zemská vláda přijala zvláštní zákon, kterým by vývoz uhlí zakázala. Podle Duliga takové opatření není nutné.
Podle Duliga by vývoz uhlí do Česka ohrozil pracovní místa v saských elektrárnách. Těžba v hnědouhelných dolech v současnosti odpovídá jejich potřebě, a pokud by část uhlí směřovala do zahraničí, musely by elektrárny omezovat výrobu.
"EPH od počátku svého zájmu o tato lignitová aktiva veřejně deklaruje, že pokud doly získá, rozhodně z nich uhlí do ČR ani jinam vyvážet nebude," sdělil v úterý mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8 000 megawattů. Konkrétně jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Kvůli nejasné budoucnosti uhelných elektráren v Německu Vattenfall zahájení tendru odkládal. Červencové rozhodnutí německé vlády zrušit plán dodatečných poplatků z provozování uhelných elektráren ale firmu povzbudil k uskutečnění transakce.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
