Když vstoupí evropský politik se svými kamarády do banky v Curychu a zajímá se o stamiliony eur, vzbudí to pochybnost, říká česko-švýcarský advokát Rudolf Rentsch v reakci na kauzu komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa. Toho švýcarští vyšetřovatelé obvinili kvůli podezření z podvodu.

HN: Jak si vysvětlujete, že se europoslanec v doprovodu tří Slováků vydá do švýcarské banky jako údajný prostředník a chce vyjednávat o účtu, kde leží údajné pohádkové dědictví 350 milionů eur?

To nevím, spekuloval bych. Ale určitě není obvyklé jít do banky a chtít nakládat se stamiliony eur. To dělají velké společnosti. Navíc švýcarské banky jsou dnes mnohem obezřetnější, než tomu bylo třeba deset patnáct let zpátky. Tehdy bylo hodně věcí možných.

HN: Co například?

Banka se příliš nezajímala, proč tam zakládáte konto a co je to za peníze. Zvláště u zahraničních klientů. Automaticky se předpokládalo, že doma máte všechno v pořádku, platíte daně. Dnes je i pro Švýcara žijícího v zahraničí komplikované založit ve Švýcarsku účet.

HN: Dnes si vás tedy banka mnohem důkladněji proklepne?

Ano. Chce přesně vědět, o jaké peníze jde. Takže když dneska někdo přijde a řekne, že chce nakládat s takovou obrovskou částkou, je jasné, že bankovní úředník zbystří. A zvláště, pokud tam jsou − jak se spekuluje − podklady s náznakem falšování. Bankovní úředníci podléhají přísným pravidlům a vše musí pečlivě prověřit. Praní špinavých peněz je ve Švýcarsku velké téma, berou ho tam vážně.

HN: Co všechno by tedy měl člověk udělat, než pojede do banky na jednání?

Napřed tam zavolat nebo napsat. Přece nepojedete na přepážku a neřeknete: Dobrý den, já tady chci z nějakého důvodu převést 350 milionů eur. Běžné je spojit se s nimi a předložit jim všechny potřebné dokumenty dopředu. Pokud tam pan Ransdorf a ti tři jeho kolegové šli, aniž by byli sami klienty a někoho tam znali, tak to považuji za hloupost. Pak se nemohou divit, že to spustí takový běh událostí. Švýcaři jsou teď na podobné věci hákliví a neberou si servítky. A pokud je státní zastupitelství obvinilo, tak tam s velkou pravděpodobností nebylo něco v pořádku.

HN: Miloslav Ransdorf tvrdí, že banka s klientem, kterého zastupuje a označuje ho tajemně V. H., dlouhá léta nekomunikovala. A že Ransdorf měl jeho plnou moc. Je to věrohodné?

To nevím. Také už jsem řešil případy, kdy banka nekomunikovala s dědici člověka, který měl na účtě švýcarských bank uloženo hodně peněz. Ale i v takovém případě do banky nejdřív napíšu, pošlu jim plnou moc a všechny dokumenty k ověření. A nestalo se mi, že by pak se mnou nikdo nemluvil.

HN: Je obvyklé, aby dědictví dosahovalo takové závratné výše?

Statisticky je to vysoká částka, na světě není příliš takhle movitých jednotlivců. Ale švýcarské banky ještě pořád spravují největší soukromý majetek na světě a tahle částka pro ně není astronomická.

HN: Miloslav Ransdorf byl obviněn, ale vyšetřují ho na svobodě. Jeden Slovák zůstal ve vazbě. Jaký signál tím státní zastupitelství dalo?

Že ten ve vazbě je zřejmě mozkem celé akce. A že pan Ransdorf asi není tou hlavní osobou, ale jen nějak pomáhal.

Související