Uprostřed polí poblíž Pacova na Vysočině se tyčí ocelová věž, která je podobně vysoká jako pařížská Eiffelovka. Na čtvrtkilometrovém atmosférickém stožáru, jedné z nejvyšších konstrukcí v Česku, poseté měřicími přístroji, zkoumají experti z Centra výzkumu globální změny Akademie věd například to, jak proudí vzduchem oxid uhličitý nebo rtuť.

"Dá se zjišťovat, jak se mění koncentrace měřených látek v čase a v různých výškách nebo odkud znečištění proudí," vysvětluje Alexander Ač, jeden z expertů z ústavu označovaného také jako CzechGlobe.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V moderním českém centru se zkoumá, jaké bude mít dopady globální oteplování.
  • Přírodovědci, ale i sociologové nebo ekonomové vytvářejí modely budoucnosti i inovativní řešení a technologie, které pomohou adaptovat se na blížící se změnu klimatu.
  • Poskytli například i podklady pro zástupce České republiky, kteří vyrazili do Paříže na klimatickou konferenci.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.