Zlepšit postavení dlužníků má nový zákon o úvěru pro spotřebitele, jehož návrh z dílny ministerstva financí ve středu schválila vláda. Zavádí například strop pro sankce za pozdní splátky půjček, rozšiřuje možnosti předčasného splacení hypotéky bez sankcí a přináší přísnější podmínky pro poskytovatele nebankovních úvěrů.

Regulace se má nově vztahovat i na půjčky nižší než pět tisíc korun. "Mnoho poskytovatelů úvěrů dosud půjčuje do 4999 korun s cílem vyhnout se zákonným povinnostem," říká náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.

Kvůli přísnějším pravidlům zřejmě klesne počet firem nabízejících půjčky ze současných desítek tisíc na pouhé desítky. Kontrolu nad nebankovními úvěry převezme Česká národní banka, která dosud dohlíží jen nad bankami. Dosud tuto oblast kontrolovala Česká obchodní inspekce.

Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Nový zákon má být účinný od letošního jara, protože část týkající se hypoték – vycházející ze unijní směrnice – musí Česko převzít nejpozději do 21. března.

Nový zákon zavádí strop na sankce, které mohou firmy účtovat lidem při nesplácení. Věřitel by si mohl naúčtovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB, tedy 8,05 procenta) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky.

Penále a smluvní pokuty by ale nesměly přesáhnout 70 procent celkové dlužné částky, celková výše sankce zároveň nebude smět přesáhnout 200 tisíc korun. Dosud zákon takové limity nestanoví - jen obecně říká, že sankce nesmí být v rozporu s dobrými mravy, což mohou posuzovat soudy.

Podle Juroškové přinese strop na sankce lidem větší jistotu, že když budou řádně splácet úvěr, nedostanou se ze dne na den do existenčních problémů.

Snadnější předčasné splacení

Podle nového zákona by lidé s hypotékou mohli jednou ročně splatit 20 procent úvěru bez jakékoliv sankce i mimo termín, kdy končí fixační období. Nově by to šlo každý rok vždy v měsíci před takzvaným výročím smlouvy.

Změna se má týkat jen nových hypoték, sjednaných od data účinnosti zákona. Stávajícím klientům by se tato možnost otevřela až po začátku dalšího fixačního období.

Za předčasné splacení dnes banky vybírají nejčastěji pět procent ze splácené částky za každý rok, který zbývá do konce fixace. Například u předčasné splátky ve výši milion korun tři roky před koncem fixace tak sankce činí 150 tisíc korun. Jen Air Bank nyní umožňuje předčasné splacení zcela zdarma za podmínky, že klient hypotéku nepřevede ke konkurenci.

Za úplné předčasné splacení hypotéky (nebo částečné splacení mimo uvedený termín) by mohly banky účtovat lidem jen náklady, které bankám při předčasném splacení skutečně vznikají. Jde o náklady spojené s vyplácením úroků investorům, od nichž si peníze na hypotéku půjčily (například z hypotečních zástavních listů či dlouhodobých vkladů), nebo na provize prodejní síti.

Velmi výrazně se má snížit počet firem, které budou moct legálně nabízet spotřebitelské půjčky. Chystaný zákon totiž stanoví požadavek na základní kapitál ve výši alespoň 20 milionů korun.

Dosud platí, že poskytovatelům úvěrů stačí jen živnostenské oprávnění, základní kapitál nijak regulován není. I proto jsou v Česku desítky tisíc subjektů s oprávněním pro prodej nebo zprostředkování úvěrů. Podle odhadů ministerstva financí by počet úvěrových firem měl s novými podmínkami skokově klesnout a postupně se stabilizovat v řádech desítek.

Kritici nového zákona varují před tím, že se nepoctivé firmy jen přesunou na černý trh, kde napáchají ještě více škod. Na druhou stranu by jim ale nový zákon měl výrazně omezit možnosti, jak získat klienty. Nebudou si totiž moct dovolit předražené půjčky nabízet veřejně tak, jak to dělají dnes například v některých reklamních tiskovinách, nebo přes "výlepy" na zastávkách.

Sama ČNB má nově rozhodovat o licencích pro poskytovatele i zprostředkovatele spotřebitelských půjček. Vznikne také jejich veřejně přístupný registr. Zájemci o nabízení půjček budou muset nově skládat zkoušky z odborné způsobilosti - stejně jako je musí mít například ten, kdo dnes prodává produkty penzijních společností. Prodejci budou muset mít minimálně středoškolské vzdělání nebo pět let praxe v oboru.

Firmy budou mít po začátku účinnosti nového zákona šest měsíců na to, aby zažádaly o licenci. Když to neudělají, nebudou moct na trhu dále působit. ČNB pak má dalších 18 měsíců na to, aby žádost o licenci vyřídila. Za poskytování půjček bez licence hrozí pokuta až 20 milionů korun a zároveň člověk nebude muset za takový úvěr platit žádné úroky.

Na neprověření klienta doplatí poskytovatel

Přísněji se má posuzovat také situace, kdy poskytovatel půjčky nedostatečně prověří žadatelovu schopnost splácet.

Už nyní mají poskytovatelé povinnost u potenciálních klientů "s odbornou péčí" prověřit jejich schopnost splácet. Na tom se nic nezmění, ministerský návrh nepočítá stále ani s tím, že by úvěrové firmy musely povinně nahlížet do úvěrového registru. Zpřísnit má ale trest, pokud si firmy klienta důkladně neprověří.

%insert_attachment[59500990] priloha.html%

Dosud je to tak, že smlouva se v takovém případě stane neplatnou a klient musí takřka okamžitě splatit půjčenou sumu. "Samotnému spotřebiteli to moc nepomůže, neboť potřebné peníze na okamžité splacení půjčky často sežene ještě za horších podmínek," vysvětluje Jurošková.

Pokud nový zákon projde, mohl by nedostatečně prověřený klient v takovém případě splácet půjčené peníze (bez úroků a poplatků) podle svých možností. "To znamená, že spotřebitel sice musí splatit celou poskytnutou jistinu, avšak s poskytovatelem se dohodne na takových splátkách, které je schopen splácet. Splatnost se tak může výrazně prodloužit," říká Jurošková s tím, že když k dohodě nedojde, určí splátky soud.