K současnému počtu 68 tisíc úředníků spadajících pod služební zákon v příštím roce přibude další tisícovka. Celkem se tedy státní správa včetně dalších pracovníků rozroste na 76 tisíc lidí. Rozdělení úředníků mezi jednotlivá ministerstva a úřady má zítra potvrdit vláda.

Nejvíc nových lidí má přijít na ministerstvo financí a pod něj spadající úřady - návrh například počítá i s úředníky, kteří se budou podílet na zavádění elektronické evidence tržeb. Opatření, které prosazuje šéf státní kasy Andrej Babiš, přitom ještě neprošlo ani Sněmovnou a pravicová opozice už dříve avizovala, že bude bránit jeho přijetí za každou cenu. Ministerstvo už kvůli tomu také start evidence odsunulo na neurčito.

Ve vyšším počtu úředníků je ale schováno i 277 lidí, kteří přišli na ministerstvo vnitra v souvislosti s uprchlickou krizí.

Vláda se ovšem bude muset vypořádat i s jednou problematickou položkou, která se týká vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). To zatím mělo výjimku, od ledna by však šéfka Alena Vitásková a její zástupci měli být zahrnuti pod úřednickým zákonem. Vitáskové se to však nelíbí, ministři proto budou muset zvolit jednu z variant.

Sekce vedená superúředníkem Josefem Postráneckým zároveň vyčíslila, na kolik vyjdou platy státních zaměstnanců. Na ty by z veřejných peněz mělo jít přes 27 a půl miliardy korun. Letos, i vzhledem k tomu, že služební zákon začal platit až od července, byly náklady zhruba 13 miliard.

O služebním zákonu se v poslední době mluví hlavně v souvislosti s ministerstvem zahraničí. Velvyslankyním na Slovensku, respektive v Sýrii Livii Klausové a Evě Filipi by totiž podle stávajícího znění měl od Nového roku automaticky skončit služební poměr kvůli dovršení 70 let věku. Zároveň by však podle mezinárodního práva zůstávaly dále ambasadorkami, čímž by se Černínský palác dostal do nepříjemné situace.

Té se nyní snaží předejít poslanci, kteří chtějí do novely prosadit výjimku právě pro ty diplomaty, kteří svou misi zahájí těsně před dosažením maximálního věku, který zákon připouští.