Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) očekává za letošní rok ztrátu pět až osm miliard korun. Loni dosáhla ztráta 5,92 miliardy korun. V systému exportního financování chybí celkem zhruba 15 až 20 miliard korun, které budou muset být uhrazeny ze státního rozpočtu. Uvádí to zpráva o činnosti EGAP a České exportní banky (ČEB), kterou ve středu projedná vláda.

Od letošního ledna do srpna skončilo hospodaření EGAP účetní ztrátou 371,6 milionu korun. "Ve zbývající části roku lze ovšem očekávat podstatně vyšší nároky na oblast nákladů, zejména na výplaty pojistných plnění a tvorbu rezervy na pojistná plnění," uvádí zpráva.

Pojišťovna uzavřela letos do září nové pojistné smlouvy za 28,3 miliardy korun. Nejčastěji šlo o pojištění exportu do dvou zemí - Ázerbájdžánu (33,2 pct) a Egypta (13,5 pct). Následovaly Gruzie, Turecko, Rusko, Indie a Laos. Podle údajů Českého statistického úřadu český vývoz od ledna do září představoval téměř 2,5 bilionu korun.

Výše vyplacených pojistek od ledna do září 2015 činila tři miliardy korun, z toho teritoriálně do Ruska a na Ukrajinu celkem 84,7 procenta. Souhrnný výnos ze zpětně vymožených pohledávek ve stejném období dosáhl 461 milionů korun, což je dvakrát více než za celý loňský rok.

Česká exportní banka ke konci června poskytla úvěry za 84,6 miliardy korun. Podíl úvěrů se selháním dlužníka činil 43,7 procenta, podíl sledovaných pohledávek (potenciálně rizikových) dosáhl 23,34 procenta. Do září se bance podařilo vyřešit problémové případy za 7,3 miliardy korun. V pololetí ČEB poskytla nové úvěry za 3,6 miliardy korun.

Nesplácené pohledávky pochází většinou z budování skláren, elektráren a továren, kterým čeští výrobci posílali stroje a vybavení, a týkaly se Ruska, Ukrajiny, Slovenska, ČR, Srbska, Mongolska, Vietnamu a Tunisu. Banka letos uvedla, že chce do dvou let vyřešit polovinu ztrátových pohledávek, mimo jiné jejich prodejem ve veřejné soutěži. Problematické obchodní případy pochází z let 2007 až 2011, některé z nich vyšetřuje policie.

"V systému exportního financování chybí odhadem 15-20 mld. korun, které budou muset být uhrazeny ze státního rozpočtu. Doporučujeme toto řešení neodkládat. Odkládání sanace systému financování podpory exportu v čase blokuje další fungování ČEB a EGAP," uvádí ministerstva průmyslu a financí ve zprávě.

Náměstek ministra financí Jan Gregor v listopadu na Žofínském fóru řekl, že na podporu exportu v letech 2016 až 2018 by mělo jít ze státního rozpočtu celkem 17,3 miliardy korun. Peníze půjdou zejména na dotace ztráty a zvýšení kapitálu ČEB a jako dotace do pojistných fondů EGAP.

Systém exportního financování ve stávající podobě vznikl před dvaceti lety a jeho základní parametry nebyly od té doby výrazněji modifikovány. Podle zprávy vyžaduje hlubší revizi s cílem zvýšit efektivnost. Rozhodnutí se týká i osudu ČEB.

V úvahu podle zprávy připadají tři možnosti: interní restrukturalizace banky, její začlenění do struktury Českomoravské záruční a rozvojové banky či ukončení činnosti. V takovém případě by systém exportního financování pokračoval nadále bez úvěrové banky, úvěrové případy v národním zájmu by byly financované přímo ze státního rozpočtu.