Hlavním důvodem, proč se v Česku zvyšují mzdy pomaleji než v jiných evropských zemích, je pomalý růst produktivity práce. Zatímco ostatní státy střední Evropy postupně dohánějí průměr Evropské unie, Česká republika se mu v posledních deseti letech vzdaluje.

Upozorňuje na to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s odkazem na údaje Eurostatu a propočty odborářů. Česko podle něj v tomto ukazateli dlouhodobě zaostává jak vůči Evropské unii jako celku, tak vůči nejvyspělejším členským zemím. Porovnání se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy podle takzvaného standardu kupní síly (PPS).

"Ostatní země střední a východní Evropy výrazným způsobem dohánějí a předhánějí Českou republiku," dodává Středula.

Produktivita práce na odpracovanou hodinu v PPS:

Rok Produktivita práce
2005 67,3 % průměru EU
2007 66,9 % průměru EU
2010 57,3 % průměru EU
2013 62,8 % průměru EU

 

Jak dohánějí Českou republiku v produktivitě práce:

 Rok 2005 2007 2010 2013
Slovensko / ČR 96,7 % 93,6 % 102,1 % 97,4 %
Polsko / ČR 74,8 % 70,2 % 91,4 % 91,8 %
Maďarsko / ČR 85,1 % 81,8 % 102,4 % 102,3 %
Slovinsko / ČR 122,6 % 124 % 135,9 % 131,6 %

"Dohánění Evropské unie zastavila finanční krize a dvě recese krátce po sobě," souhlasí ekonom společnosti Deloitte David Marek. Nynější oživení růstu ekonomiky by však podle něj mělo vrátit podíl produktivity zpět na předkrizovou hodnotu.

Důsledkem pomalého růstu produktivity práce je podle Středuly to, že Češi pracují stále více hodin. "To je velmi nestandardní přístup, opravdu výjimečný," říká. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 odpracovali Češi 1749 hodin ročně, zatímco například v Německu to bylo 1641 hodin, na Slovensku 1705 hodin a třeba v Belgii 1462 hodin. "Ve srovnání s belgickým zaměstnancem odpracuje Čech za šest let o rok více," zdůrazňuje Středula.

Cena produkce je nízká

Podle odborářů ovšem pomalejší růst produktivity neznamená, že by toho český zaměstnanec dokázal vyrobit méně než třeba německý nebo rakouský. Problémem je nižší cena výrobku.

"Rozdíl v tom, kolik například český nebo španělský dělník vyrobí automobilů, není žádný. Ale produkt je tady jinak oceněn," říká ekonom ČMKOS Martin Fassmann.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Česká republika se podle něj vyprofilovala jako záložní ekonomický prostor, který vyrábí díly, součástky. "My se dostáváme k nižším a nižším stupňům zpracování, takže pak nemáme nárok ani na tu finální cenu a nejsme schopni dosáhnout na dostatečné výdělky," upřesňuje.

Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu - aby se Česko stalo zemí, která bude "tvořit cenu". Z toho důvodu bychom neměli zaspat ani nástup takzvaného Průmyslu 4.0. "To dává Česku šanci obrovského technologického skoku," věří Fassmann.

Pomůže současný růst ekonomiky?

Tuzemská produktivita práce by se nyní opět mohla vrátit k výraznějšímu růstu, věří analytik Home Creditu Michal Kozub.

"Hodnoty z roku 2013 nijak neodrážejí současný stav hospodářství. Dnes je Česko premiantem v rámci Evropy, co se týká růstu HDP, ale třeba i nezaměstnanosti,“ připomíná Kozub nynější čtyřprocentní růst.

Podle Středuly však současné oživení s čísly o produktivitě nic výrazného neudělá. "Letošní výrazný růst HDP nemá žádnou souvislost s kondicí české ekonomiky. Navíc je vidět, že tento zub je dočasný, v příštím roce má růst zpomalit na 2,5 procenta," tvrdí.

Proč rostou mzdy pomaleji než HDP

Ekonom David Marek před pár týdny ve své analýze ukázal, že rozdíl mezi růstem ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Zatímco HDP na hlavu v tuzemsku loni činil 84 procent unijního průměru, měsíční mzda před srážkami dosahovala jen 62 procent průměru EU. Čistě podle tohoto porovnání by si tedy Češi vyšší mzdu zasloužili.

Mezi hlavními důvody, proč ČR v oblasti mezd dohání unii pomaleji, jsou jedny z nejvyšších nákladů na práci v rámci členských zemích OECD. Kvůli vysokým povinným odvodům firmám zbývá méně peněz na zvyšování mezd. "Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku," uvádí Marek.

Za pomalejší růst může i struktura české ekonomiky. Průmysl se na tuzemské podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta. Přitom průmysl je oproti sektoru služeb náročnější na fyzický kapitál, tedy například na budovy, stroje či dopravní prostředky. V zemích s větším podílem průmyslu tak směřuje vyšší část z toho, co se vyrobí, podnikatelům, aby mohli tento kapitál obnovovat.

Mzdy se navíc podle Marka nemohou zvyšovat přímo úměrně se zisky, protože jsou strnulejší. Z toho pak zaměstnanci více těží v době krize, kdy se jim mzda naopak nesnížila tolik, jako klesala ekonomika.

 

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru