Mušku octomilku v kuchyni vidí rád jen málokdo. Stačí přes noc nechat na lince ovoce a ráno je obsypané drobným, nahnědlým hmyzem. Většinou pak přijde na řadu biolit, v lepším případě plácačka. Jenže tento primitivní tvor by si zasloužil spíš uznání − jako takzvaný modelový organismus významně přispěl k tomu, že vědci popsali například dědičnost lidských rysů, třeba barvy očí.

A zatímco biomedicíně pomohly mušky, experti na oceány nic takového nemají. Přitom mořské mikroorganismy jsou zřejmě nejrozšířenější skupinou na světě a mají zásadní význam i pro člověka. Mimo jiné tím, že ovlivňují množství skleníkových plynů a hrají klíčovou roli v potravním řetězci.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Český parazitolog Julius Lukeš má za to, že dobrým modelovým organismem pro poznání zákonitostí života pod hladinou oceánů by mohl být prvok diplonema.
  • Peníze na výzkum získal od firmy Intel, zakladatele největšího výrobce počítačových procesorů na světě.
  • "Grantovou agenturu v Česku jsme vůbec nezkoušeli, šli jsme rovnou za nadací Gordona a Betty Mooreových," říká Lukeš.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.