Členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sepsaly dohodu, podle které se má omezit veřejné financování uhelných elektráren. Podle dohody mají nejbohatší ekonomiky světa snížit dotace, které pomáhají společnostem exportovat technologie umožňující stavět uhelné elektrárny. Cílem je do budoucna snížit finanční prostředky na uhelné projekty na 85 procent ze stávající podpory, napsala agentura Bloomberg.

Největší investoři včetně Světové banky nebo Evropské investiční banky již podporu pro uhelné projekty snížily. Nová dohoda mezi 34 státy OECD však znamená, že země včetně Japonska a Jižní Koreje budou muset poprvé omezit své financování ve stejné míře.

Tato dohoda je podle Bloombergu vítězstvím pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Jeho administrativa se snažila o mezinárodní změnu financování uhelných elektráren roky, dlouhodobě však čelila právě Japonsku, které je jedním z největších světových dovozců uhlí. Průlom přišel minulý měsíc, kdy se obě země dohodly.

"Změna klimatu je jednou z největších výzev naší doby," stojí v oficiálním prohlášení OECD. "Znovu potvrzujeme náš závazek k racionalizaci a postupnému rušení dotování fosilních paliv."

Dohoda představuje vyvrcholení měsíců jednání a přichází poté, co si vyjednávači z Jižní Koreje a Austrálie zajistili výjimku umožňující výstavbu malých uhelných elektráren v rozvojových zemích, které nesplňují nejpřísnější ekologické normy.

Oznámení dohody přichází dva týdny před klimatickou konferencí v Paříži, na které se sejdou světoví vůdci. Zúčastní se jí právě i Barack Obama a podle dostupných informací přijede i jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Na konferenci už přislíbili účast například prezidenti Číny a Francie, indický premiér, generální tajemník OSN a mnozí další. Na jednání má do hlavního města Francie dorazit i český premiér Bohuslav Sobotka.

Rozhovory mezi lídry států mohou vyústit v první dohodu zavazující všechny země udržet na uzdě znečištění z uhlí a jiných zdrojů. 

Dohoda OECD je ale další špatnou zprávou pro uhelný průmysl zasažený propadem globálních cen, novými předpisy v oblasti životního prostředí, a zpomalením růstu v Číně.

Spalování uhlí se dnes zásadním způsobem podílí na změně klimatu. Globálně může za 43 procent emisí oxidu uhličitého a za více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Přichází tedy politika jeho silného omezování.

Celosvětová spotřeba uhlí klesla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 meziročně až o 4,6 procenta. Negativní dopady spalování uhlí na zdraví obyvatel vedly k poklesu jeho využívání v Evropě a Severní Americe. V nejbližší době zcela ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren země jako třeba Skotsko, Portugalsko nebo Nový Zéland. A do roku 2025 je plánuje odstavit i Velká Británie.

Související