Příští rok uplyne sto osmdesát let od chvíle, kdy Karel Hynek Mácha vydal vlastním nákladem svůj Máj, nejslavnější českou báseň. Ta se od té doby dočkala více než 250 vydání, chopila se jí renomovaná vydavatelství a je možná nejvydávanější českou knihou.

Počátkem 21. století se nyní čeští básníci uchylují ke stejnému způsobu, jak uvést verše do světa. I v případě zavedených nakladatelství ale musejí na vydání své sbírky často finančně participovat. Poezie zůstává záležitostí s nepočetným publikem.

Doba, kdy poezie vycházela v desetitisícových nákladech v 60. až 80. letech, nebyla přirozenou; zda se všechny knihy prodaly a četly, není zřejmé. Pak přišla porevoluční doba, kdy v roce 1990 vyšla Skácelova Smuténka v počtu 10 tisíc výtisků a třeba Hrabětovo Blues pro bláznivou holku v nákladu 32 tisíc kusů. Tehdy ale šlo o dohánění stavu zanedbaného desítkami let cenzury, který nevydržel dlouho.

Nakladatelé po prvotních porevolučních úspěších s vydáním básní J. H. Krchovského nebo Jáchyma Topola zjistili, že poezii už skoro nikdo nečte. A básníci se v polovině 90. let vrátili k samizdatu.

V Česku loni podle Národní knihovny vyšlo přes 5000 literárních textů, databáze ale nerozlišuje prózu a poezii. Do soutěže Magnesia Litera se ročně přihlásí na sedm desítek prozaických knih a 50 až 60 přihlášek evidují pořadatelé v kategorii poezie, jak za organizátory říká Pavel Mandys. V době kolem finále soutěže se poezie více objevuje i v knihkupectvích; obecně ji ale knihkupci moc neprezentují – knih v Česku vychází velmi mnoho a oni se snaží mít co nejširší nabídku.

Stejně jako Mácha svůj Máj vydal v nákladu 600 výtisků, i dnes se náklady pohybují ve stovkách kusů; náklady domácí beletrie se ale běžně pohybují jen v několika málo tisících kusů. O bestselleru se v Česku mluví při překonání hranice 10 tisíc prodaných knih.

"Běžný náklad básnické sbírky je mezi třemi a čtyřmi stovkami; málokdy se skutečně vyprodá. O trochu víc děláme třeba Ivana Wernische," řekl nakladatel a spisovatel Martin Reiner. Jeho Druhé město patří k několika málo tuzemským nakladatelstvím, které se vydávání a podpoře poezie věnuje soustavně.

Dalšími jsou Nakladatelství Petr Štengl, Dauphin, dybbuk, fra, Perplex, Malvern, k nimž se občas přidají i větší jako Host, Argo či Torst.

Druhé město vydává už celou dekádu deset až 12 knih ročně, poezie tvoří téměř třetinu produkce, říká Reiner. O komerčním úspěchu však podle něj mluvit nelze, vydávání poezie dotují obchodně úspěšní prozaici.

"Ale loni jsme vydali Stará bydliště Ivana Blatného už ve čtvrtém vydání, těch se za 20 let prodalo několik tisíc," zmiňuje Reiner autora, jemuž sám se věnuje několik desetiletí a loni vydal o básníkovi s pozoruhodným osudem úspěšnou knihu Básník.

Před pár dny vyšla Reinerovi básnická sbírka Nové decimy. Peníze na ni sbíral dnes oblíbeným crowdfundingem a vyšla v nákladu 800 kusů. "Distributor věří, že po úspěchu románu Básník budou lidé zvědaví. Já jsem poněkud skeptický," míní nakladatel.

Veřejná sbírka umožňuje zájemcům přispět dle svého uvážení na vydání knihy a podle výše příspěvku získat odměnu. Mácha už v roce 1986 vydal Máj ve třech různých cenových skupinách podle jakosti papíru a celkového vybavení. Několik desítek těchto exemplářů se dochovalo dodnes, před třemi lety se jeden výtisk prvního vydání dražil za vyvolávací cenu 40 tisíc korun.

"Na bonmotu, že dnešní básníky čtou zase jen dnešní básníci, je mnoho pravdy," říká Milan Ohnisko, básník, nakladatelský redaktor, který dnes působí v literárním časopise Tvar. Chybí podle něj kvalitní kritika, autory recenzí jsou převážně opět básníci.

"Prestiž poezie stále klesá, těžko kdy byla nižší: klesá úměrně tomu, jak klesá jazyková gramotnost, neřkuli jazyková kultura většiny české společnosti," domnívá se. "Poezie bude vzrušovat čím dál méně lidí, bude to čím dál uzavřenější ghetto. Ale třeba se pletu," říká Ohnisko.

O současné české poezii dodává, že se v ní více experimentuje. "Pevně se v ní zabydlel konceptualismus, angažovaná poezie… Zároveň je nemálo autorů, kteří drží více či méně ´klasický střih´. Svébytným okruhem, jenž si udržuje kontinuitu vzdor všem režimům a módám, je takzvaná katolická poezie. V současné české poezii panuje pestrost, a tento paví chvost jí podle mého mínění sluší," uzavírá autor, který se poezii věnuje teoreticky i prakticky.

Související