Podpora aplikovaného výzkumu v tuzemsku bude v budoucnu propracovanější. Shodli se na tom účastníci čtvrteční odborné konference "Od myšlenky k byznysu − průmysl a inovace". V Brně ji pořádaly vydavatelství Economia a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podle Marka Jetmara, poradce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, nyní probíhá ve státní správě diskuse o vytvoření miniministerstva. To by zastřešovalo agendu, která se ohledně aplikovaného výzkumu řeší na jednotlivých státních úřadech.

"Dozrál čas na kvalitativní posun. Máme nyní šanci nově nastavit prostředí aplikovaného výzkumu. Důležité je ale také určit priority − zda více podporovat biotechnologie, automobilový průmysl, či strojírenství," uvedl Jetmar.

Podle dalších vystupujících je také třeba na vysokých školách najít lidi, kteří chtějí s průmyslem spolupracovat.

"Nemohou říct, že se na to podívají až po prázdninách nebo poté, co přečtou diplomky studentů. Zároveň ale musí mít jistotu, že když dají dohromady výzkumný tým, budou mít šanci dlouhodobě něco tvořit," vysvětloval Jiří Hudeček z Jihomoravského inovačního centra a dodal: "Důležité je i vsadit na správné lidi. Nepovažuji za dobré, když se z nejlepších vědců stávají šéfové výzkumných ústavů. Z nejlepšího lékaře také bývá nejhorší primář."

Na konferenci také zazněly názory, že by se čeští vědci měli více zajímat o výsledky výzkumu zahraniční konkurence.

Od myšlenky k inovaci

Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, s velkou nadsázkou prohlásil: "U nás není třeba chránit duševní vlastnictví, protože zatím ještě žádné nemáme. Vědci si neumějí najít stav techniky ve svém oboru. V celosvětové databázi Espacenet, která je přístupná zdarma, přitom najdou 90 milionů technických řešení, ­která už někdo vymyslel." Kratochvíl zároveň poukázal na to, že přenos nápadů do praxe nezadrhává pouze v Česku. "Platí, že na celém světě se podaří dobře prodat jen asi pět procent všech technických nápadů."

V Brně se rovněž mluvilo o náročnosti financování skvělých nápadů. Podle Petra Poráka z ministerstva průmyslu a obchodu totiž v českých bankách chybí odborníci, kteří dokážou ohodnotit, zda například biotechnologický start-up má šanci prorazit na trhu. "Takových projektů je v Česku tak málo, že se bankám nevyplatí držet si odborníky, které by musely dobře zaplatit," sdělil Porák.

Oponoval mu Ladislav Dvořák, manažer strategických projektů v České spořitelně. "Nemůžeme rozumět byznysu našich klientů lépe než oni sami. V bance ale máme odborníky s technickým doktorátem, kteří se věnují některým významnějším oborům, například energetice. Vzhledem k současným nízkým úrokům však musíme být obezřetní.

Stačí, když se jeden úvěr nepovede, a máte znehodnocených sto dalších."

Čtvrteční konference byla součástí letošního seriálu diskusních setkání, jež probíhala u příležitosti Roku průmyslu a technického vzdělávání, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Tato kampaň vyvrcholí shrnující závěrečnou konferencí, jež se bude konat 3. prosince v Praze.

Od myšlenky k inovaci