Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Stát se chystá vyčlenit více peněz na umělé oplodnění. Ministerstvo zdravotnictví podporuje návrh lékařů, aby se zvýšil počet pokusů hrazených ze zdravotního pojištění a zvedl se věk, do něhož by na ně žena měla nárok, o čtyři roky. Důvodem je posouvání rodičovství do stále vyššího věku a rostoucí cena výkonů asistované reprodukce.

Klíčovější než nastavení parametrů, kdy a jak využívat metod umělého oplodnění, je ale vytvořit takovou společenskou atmosféru, která by motivovala ženy, aby měly děti dříve, myslí si Helena Máslová. V Centru psychosomatické péče se zabývá ženským zdravím a reprodukcí v psychosomatických souvislostech.

Mluví se o prodloužení věku, do kterého ženám na umělé oplodnění přispívá pojišťovna, až na 43 let. Má to z medicínského hlediska smysl?

S posunutím věkové hranice nemám problém. Nemám pocit, že by 43letá žena byla nutně biologicky degradovanější než žena 39letá. Takhle reprodukce nefunguje. Jsou ženy, které jsou ve 45 letech v lepším zdravotním stavu než některé v 35 letech.

Je u nás umělé oplodnění užíváno v rozumné míře?

To, jestli se mají ženy posílat na umělé oplodnění po půl roce, roce nebo dvou letech neúspěšné snahy o otěhotnění, mi připadá jako detail na celé té katastrofě, která se tu děje. Přijde mi hrozné, že si ženy někdy poprvé vzpomenou na dítě třeba v 38 letech. Nehledě na to, že i když se to podaří a všechno dopadne dobře, tak tyto čtyřicetileté ženy zažívají kumulovaný stres, kdy mají malé dítě, do toho jim třeba umírá rodič, bojují o udržení si nějaké práce či partnerství a již nejsou tak mladé a plné sil, ale jsou extrémně vyčerpané.

Takže ačkoliv by u nich v tomto okamžiku mělo vypuknout ono očekávané štěstí, tak se vlastně nedostavuje. Není až tak vzácné, že tyto vyčerpané ženy po několikaletém martýriu s umělým oplodněním, porodu a nevyspání onemocní závažnou chorobou. Pokud to odnese jen štítná žláza, tak z toho ještě vyvázly dobře. K péči o děti nepotřebujeme jen materiální komfort, jak si mnozí myslí, ale především psychickou a fyzickou odolnost.

Uvědomují si ženy dostatečně rizika odkládání mateřství spojená s využíváním asistované reprodukce?

To, že ženy nejsou dostatečně informovány a že si myslí, že podstoupit umělé oplodnění je jako koupit si housku na krámu, je skutečně pravda. Pro mnohé ženy je procedura umělého oplodnění velmi nepříjemný zážitek, který se dá někdy kvalifikovat i jako psychické trauma. V určitých případech je bohužel komplikováno závažnými zdravotními problémy, které vznikly v rámci hormonální stimulace či umělého potlačení imunity.

Je třeba zmínit riziko hyperstimulačního syndromu, předčasného selhání vaječníků, vzniku cukrovky a v neposlední řadě je u disponovaných pacientek vystavení hormonální zátěži spojené s rizikem karcinomu prsu. To, že je informovanost o rizicích asistované reprodukce nízká, by ale nemělo vést k tomu, aby se umělé oplodnění nějak omezovalo, nebo aby na něho byly uvalovány restrikce. Jde o účinnou pomoc ženám v beznadějné situaci neplodnosti. Mnohem víc by se ale mělo pracovat na motivaci žen, aby otěhotněly v mladém věku pokud možno spontánně. To by měla být nejen role státu, ale i praktických gynekologů.

Jak by se toho mělo dosáhnout?

Myslím si, že by zde mělo existovat společenské klima, které by motivovalo ženy začít se zabývat otázkou reprodukce podstatně dříve, než je tomu nyní. Většinový postoj, který se ve společnosti prosazuje, tedy že je žena do 30 let příliš mladá nebo sociálně nezralá, mi nepřipadá úplně normální.

Myslím si, že bychom se měli vrátit k tomu, že biologicky je žena k mateřství nejzralejší po dvacítce. Měl by se zkrátit interval mezi prvním pohlavním stykem a prvním porodem, který je dnes neúměrně dlouhý - i dvacetiletý. Je to prostor, kdy snadno vznikají gynekologické problémy, které nakonec těhotenství komplikují nebo úplně znemožňují.

obalka Ekonom 2015 45O jakých změnách ve financování umělého oplodnění se uvažuje, aby se zlepšila jeho dostupnost?

Proč se stala Česká republika jednou z bašt asistované reprodukce a láká klienty ze zahraničí?

Kolik stojí dítě ze zkumavky a kolik přispívá zdravotní pojišťovna?

Největším podnikatelem v oblasti asistované reprodukce je od loňska ministr financí Andrej Babiš. Proč se i v případě této investice mluví o střetu zájmů?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.

Související