Před deseti lety se dvacítka obcí na Pelhřimovsku složila a zaplatila si společného poradce. Měl jim pomáhat s čerpáním evropských fondů, které tehdy do českých regionů začaly proudit, hlavně menší radnice a obecní úřady si s nimi ale moc nevěděly rady.

Nyní má tamní svazek obcí společnou kancelář, která zaměstnává pět lidí, a "svým" starostům radí i s přípravou veřejných zakázek, sepisováním složitějších smluv nebo tvorbou vyhlášek. "Malá obec si sama nemůže dovolit několik zaměstnanců, kteří se vyznají ve specifických problémech. A najímat si poradenské firmy je drahé," popisuje starosta Těchobuzi Pavel Hájek.

Podobné "miniúřady" mají podle Svazu měst a obcí vzniknout už na jaře zhruba na devadesátce míst po celé republice. Dělit se o ně budou menší obce sdružené do takzvaných mikroregionů. "Na každém z úřadů by měl být povinně jakýsi svazkový tajemník se zkušenostmi z veřejné správy. Jinak si obce samy určí, co přesně potřebují, a podle toho najmou lidi," popisuje Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí, který má projekt na starosti.

90 míst

by měla čítat síť mikroúřadů, kterou plánuje Svaz měst a obcí.

Rozjezd má z velké části zaplatit Evropská unie − svaz žádá o dotaci 400 milionů korun na příští tři roky. Částku už má přislíbenou, čeká se na finální schválení.

Po společných expertech města volají i v souvislosti s novým zákonem o veřejných zakázkách. Ten má začít platit už na jaře, a starostové tak nemají téměř žádný čas se na novinky připravit. "V souvislosti s tím hrozí, že se na to nabalí různí vykukové. Tomu chceme zabránit," uvádí šéf svazu František Lukl.

Do projektu už se přihlásil například Mikroregion Čáslavsko, který sdružuje dvacítku obcí. "Ve Starkoči, kde jsem starostou, jsme loni měli zakázku za 4,5 milionu a za poradenskou službu a výběrové řízení jsme dali externí firmě 145 tisíc korun. Okolní obce jsou na tom podobně, takže díky centru sdílených služeb bychom ušetřili," myslí si šéf mikroregionu Jan Jiskra.

Jak navíc ukazuje příklad z Pelhřimovska, na společné kanceláři se dá i vydělat. Levné poradenské služby si tam nakupují i neziskové organizace nebo obce odjinud.

Kromě toho, že centrum bude za starosty řešit složitější administrativní problémy, má také poskytovat služby občanům a pomáhat obcím s jinými projekty. "Mohli by takto organizovat například společnou dopravní obslužnost nebo sociální pomoc, jako je terénní pečovatelská služba," dodává Jech.

To už se v některých místech daří i bez společného úřadu − na Hořicku například zařídili společný školní autobus pro předškoláky, region obcí na Orlickoústecku zase postavil sdílené byty pro seniory a desítka obcí na Holicku vybudovala systém varování před záplavami.

Pokud se projekt osvědčí, chce svaz obcí na jeho pokračování získat peníze ze státního rozpočtu. S tím ale nesouhlasí europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák: "Celý ten projekt je podle mého trochu sporný. Dotaci z unie dostane jen někdo. Svazky obcí, které se do projektu nedostanou, budou diskriminovány."

Podle Jecha se ale nyní jedná o jakýsi pilotní projekt, do kterého se cíleně zapojí zhruba jen třetina ze všech mikroregionů: "S jeho blížícím se koncem uvidíme, jak se to osvědčilo."

Související