Se vstupem do nového roku nás čekají poměrně významné změny v oblasti účetní legislativy. Zaměřím se na změny v zákoně o účetnictví z pohledu sestavování individuální účetní závěrky. Novinkou roku 2016 je klasifikace účetních jednotek do čtyř skupin, a to na mikroúčetní jednotky (aktiva celkem nižší než 9 mil. Kč, čistý obrat nižší než 18 mil. Kč a méně než 10 zaměstnanců), malé účetní jednotky (aktiva celkem nižší než 100 mil. Kč, čistý obrat nižší než 200 mil. Kč a méně než 50 zaměstnanců), střední účetní jednotky (aktiva celkem nižší než 500 mil. Kč, čistý obrat nižší než 1 mld. Kč a méně než 250 zaměstnanců) a velké účetní jednotky. Aby byla účetní jednotka klasifikována v dané kategorii, nesmí překročit nejméně dvě z daných hraničních hodnot.

Zákon pamatuje i na definici daných kategorií, jakkoliv minimálně první z nich je nanejvýše nešťastná. Paragraf 1d odstavec 1 uvádí, že aktivy celkem rozumíme úhrn aktiv zjištěný z rozvahy. Bohužel však není na první pohled patrné, zda měl zákonodárce na mysli úhrn aktiv brutto, či netto (tedy hodnotu, která odpovídá položce pasiva celkem). Vzhledem k dalšímu kontextu se však jedná o aktiva brutto.

Další definice již takovou kontroverzi nepřináší. Ročním úhrnem čistého obratu máme na mysli výši výnosů sníženou o prodejní slevy. Průměrným počtem zaměstnanců pak rozumíme průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců dle metodiky ČSÚ.

Pokud jde o velké účetní jednotky, jedná se o takové subjekty, které překračují alespoň dvě z hraničních hodnot platných pro střední účetní jednotky. Pro kategorii velkých účetních jednotek platí dvě výjimky. Za velkou účetní jednotku se totiž vždy považují subjekty veřejného zájmu a dále vybrané účetní jednotky. Subjekt veřejného zájmu je v české účetní legislativě novým pojmem a paragraf 1a uvádí, že jde o subjekty se sídlem v ČR, které jsou (1) uvedené v paragrafu 19a odstavci 1 zákona o účetnictví, (2) bankami, (3) pojišťovnami či zajišťovnami, (4) penzijními společnostmi nebo (5) zdravotními pojišťovnami.

Klasifikace účetní jednotky je spjata s obsahem účetní závěrky. V souladu s novou úpravou se má za to, že malé a mikroúčetní jednotky nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Všechny ostatní střední a velké účetní jednotky pak kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy přehled o peněžních tocích, jakož i přehled o změnách vlastního kapitálu sestavovat musí. Podívejme se ještě na rozsah zveřejnění účetní závěrky. Paragraf 21a uvádí, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.

Jak se na novou úpravu dívat? Limity stanovené pro určení velikosti účetní jednotky bohužel nekorespondují s klasifikací MPO ani klasifikací EU. Pokud vnímáme jako malou účetní jednotku organizaci, která jen těsně nenaplňuje kritéria pro ověření účetní závěrky auditorem (aktiva brutto nižší než 40 milionů korun a čistý obrat nižší než 80 milionů korun), potom stran zveřejňování nelze hodnotit jako příliš šťastnou možnost nezveřejňovat výkaz zisku a ztráty.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru