Pražské služby, které svážejí odpad ze dvou třetin metropole, se nyní potýkají s neobvyklým problémem: tisícovkami tun plastů, kterých se nemohou zbavit. Jako jediný z velkých hráčů v oblasti odpadu totiž nemají vlastní třídičku plastů. Plasty, sesbírané do kontejnerů, tak až dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování do zahraničí, především Číny.

Ta již ale o netříděný plast přestala mít zájem a Pražské služby tak řeší nerudovskou otázku: Kam s ním? Ročně přitom v Praze svezou zhruba 12 tisíc tun plastů.

"Poptávka po plastu je téměř na historickém minimu. Někteří odběratelé jsou ochotni plast odebírat pouze za poplatek," připouští mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

12 tisíc

tun plastů ročně svezou v metropoli Pražské služby.

To platí i o Číně. "Už i Číňané odmítají brát nekvalitní věci. Je problém udat i některé tříděné druhy," podotýká Martin Kantor, jednatel firmy PlasticEurope, která se zabývá výkupem a zpracováním plastového odpadu.

Pražské služby proto skladují plasty doslova, kde to jde. A v některých místech jim to může komplikovat provoz. Jako například v třídičce papíru v Chrášťanech u Prahy, kde jsou uskladněny stovky tun plastů nejen na manipulační ploše, ale i uvnitř hal, kde firma běžně skladuje papír.

Nemohli jsme to spočítat

O tom, že třídička chybí, vědí Pražské služby již několik let. Jenže si ji stále nepořídily. "Mít třídičku je už dnes nutnost. Žádný odběratel nevezme směsný plast," kroutí hlavou Karel Belda, ředitel společnosti OZO Ostrava, která se stará o svoz odpadu v Ostravě a ročně vytřídí na tři tisíce tun plastů.

Podle mluvčího Radima Many sice pražský podnik třídičku plánuje, ale není to jednoduchá záležitost. "Zásadní pro definitivní rozhodnutí je propočet návratnosti, ovšem kolísání ceny plastů na trhu tuto kalkulaci komplikuje," uvedl Mana.

Místopředseda představenstva Pražských služeb Karel Šašek však tvrdí, že se ledy už hnuly. "Projekt na třídicí linku máme, prochází právě vnitřním kolečkem. Nyní si děláme rešerše na trhu," prohlásil Šašek, podle něhož představenstvo a dozorčí rada v nejbližší době dostanou několik variant na výběr, aby rozhodly. Na opakovanou otázku, kdo ale může za to, že třídicí linka doposud není k dispozici, jen krčí rameny. "Já jsem tady od počátku roku," říká.

Za tříděný odpad se platí

V cenách plastového odpadu jsou přitom skokové rozdíly. Zatímco ten netříděný je nyní problém udat, u tříděného lze získat často i více než deset korun za kilogram. "Když jde o čirou PET lahev, lisované stojí 12 korun, v drti, pokud je čistá, pak až 16 korun za kilogram," popisuje zkušenosti Kantor z hlediska zpracovatele.

Podle něj navíc technologie postoupily už tak daleko, že jsou automatické linky schopny zpracovat a oddělit od sebe takřka jakýkoliv plast. "Pracují s lasery a dokážou třeba PET lahve poznat a roztřídit i podle barev," dodává Kantor, podle něhož jde v podstatě o obří pračky, které nepotřebují prakticky zásah člověka.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru