"Zbytečný člověk, jehož krev má být prolita," tak spisovatele Salmana Rushdieho čerstvě označuje mluvčí íránského ministerstva pro kulturu a islámskou orientaci. Říká to nejen v době, kdy by měl kolem Rushdieho být už dávno klid, ale kdy tohoto britsko-indického, avšak v Americe usazeného romanopisce musí aktuálně bránit i česká diplomacie.

Třináct let od roku 1989 prožil autor románu Satanské verše ve strachu, že ho na ulici zavraždí některý radikální muslim, jak přikazovala fatva neboli náboženský edikt vydaný íránským ajatolláhem Rúholláhem Chomejním. Od té doby uběhlo rovněž třináct let, kdy se zdálo, že největší nebezpečí pominulo.

Z Rushdieho života roku 2002 navždy odjely černé policejní jaguary, tedy jednotka britské tajné služby, která spisovatele chránila stejnými opatřeními jako britskou královnu a premiéra. Autor, kterého na Twitteru sleduje přes milion čtenářů, dodnes celému světu líčí úlevu, s jakou v Londýně poprvé po letech vykročil na ulici jako svobodný člověk a udělal to nejsvobodnější, co ho napadlo − mávnul na projíždějící taxík.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?