Milan Chovanec (ČSSD) uvedl v dopise, ve kterém reagoval na ostrou kritiku ombudsmanky Anny Šabatové z minulého týdne, že podmínky v tuzemských zařízeních pro cizince byly vždy humánní. Podle ministra vnitra mají uprchlíci v zařízeních kvalitní zdravotní péči, přístup k oblečení a zajištěnou vhodnou stravu. Ministerstvo dopis zveřejnilo na svém webu.
Ombudsmanka dopis nebude zatím komentovat. V úterý bude o problému jednat s Chovancem. "Ombudsmanka dopis dostala, studuje ho, jsou v něm pozitivní momenty, ale zatím to komentovat nechce," řekla v pondělí její mluvčí Iva Hrazdílková. Veřejná ochránkyně hodlá nejprve o věci jednat přímo s Chovancem, pak se případně k dopisu vyjádří.
Šabatová zjistila nedostatky v detenčních zařízeních při kontrole, kterou tam provedla se svými kolegy. Podle ombudsmanky například děti žijí v zařízeních hůře než čeští vězni. Mimo jiné jim prý schází teplé oblečení či obuv. "Ošacení i obuv odpovídající ročnímu období jsou zajištěny," uvedl Chovanec v dopise pro ombudsmanku. Oděvy podle něj ministerstvo zajišťuje ve spolupráci s nevládními organizacemi či charitou.
Veřejná ochránkyně práv také popisovala, že jsou děti v zařízeních vystrašené z přítomnosti policie a bezpečnostní služby. "Policisté se standardně v mírném režimu nepohybují," reagoval Chovanec.
Počet policistů v zajišťovacích zařízeních by se podle něj měl navíc snižovat. Děti podle něj také mají zajištěnou lékařskou péči či vhodnou stravu.
Ministr také zdůraznil, že nelze přistupovat rozdílně k zajištěným uprchlíkům s dětmi či bez dětí. "Samotná přítomnost dítěte nemůže být důvodem, aby cizinec nebyl zajištěn," zmínil Chovanec. Podle něj také děti nemají status zadržených osob. "Přesto přijímáme a i nadále budeme přijímat vhodná opatření, která pro cizince s dětmi vytvoří komfortnější podmínky," uvedl v dopise Chovanec. Děti by podle něj třeba měly mít k dispozici hernu či hřiště na venkovním prostranství. Posílily se také počty pedagogů a sociálních pracovníků.
Ministr však v dopise uvedl, že je potřeba zlepšit i dostupnost tlumočnických služeb, které jsou potřeba například při lékařských prohlídkách. "Stávající systém je funkční, děláme nicméně vše pro to, abychom našli vhodné řešení pro jeho vylepšení," sdělil ministr.
Podmínky v zajišťovacích zařízeních kromě ombudsmanky dlouhodobě kritizují třeba nevládní organizace. Podle agentury Reuters Česko zachází s uprchlíky drsně. Ministerstvo vnitra však výtky dlouhodobě odmítá a tvrdí, že postupuje podle pravidel a zákonů.
V Česku jsou nyní tři zajišťovací zařízení, v Bělé pod Bezdězem, Vyšních Lhotách a Drahonicích. Objekty pro cizince mají kapacitu 1392 míst, k dnešku v nich bylo 521 běženců.
Premiér Sobotka: EU v rámci přerozdělování uprchlíků přesunula jen 19 lidí
Evropské unii se do minulého čtvrtka podařilo v rámci přerozdělování uprchlíků přesunout jen 19 migrantů z Itálie do Švédska. Na tiskové konferenci po jednání vlády v Ústeckém kraji to v pondělí uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Osmadvacítka by se podle něj měla soustředit na již schválené programy, uvedl na dotaz o možném přemisťování uprchlíků ze zemí na Blízkém východě.
List Financial Times v neděli uvedl, že unie připravuje plán, podle kterého by si členské státy mohly přerozdělit 200 tisíc běženců z táborů v zemích, jako jsou Turecko, Jordánsko či Libanon. Brusel by prý návrh mohl představit již příští rok v březnu jako součást reforem zaměřených na omezení přílivu běženců z Turecka a okolních zemí do Evropské unie.
"Já myslím, že Evropská unie by se teď měla soustředit na dva programy, které už schválila," uvedl premiér v narážce na přerozdělení celkem 160 tisíc uprchlíků, na němž se unijní země dohodly.
"Já jsem byl na jednání Evropské rady a tam bylo s velkou slávou oznámeno, že asi 18 nebo 19 uprchlíků bylo z Itálie relokováno do Švédska. A tak jsme se ptali, jestli se zrealizovalo cokoliv jiného, a zaznělo, že nic," uvedl Sobotka k jednání z minulého týdne.
Česko se dlouhodobě staví proti povinnému přerozdělování uprchlíků. I při plánech na další léta bude podle Sobotky ČR trvat na tom, aby byl zachován princip dobrovolnosti a jednotlivé země měly právo rozhodnout, koho přijmou.
