Tuzemské vysoké školy se do budoucna neobejdou bez školného či jiné formy přílivu soukromých peněz. Studentů je mnoho, ale školám chybí informace, jak se jejich absolventům daří uspět v praxi, aby podle toho mohly nastavit výuku.

Firmy si pak mají problém vybrat z absolventů, kteří nejsou připraveni na práci, shodli se účastníci čtvrteční odborné konference Budoucností průmyslu v regionech jsou inovace, již v Ostravě pořádalo vydavatelství Economia a Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání.

"Naše škola poskytuje vzdělání ve 264 oborech, což považuji za velmi vysoké číslo. Protože nevíme, co naši absolventi v praxi nakonec dělají, zaměření studijních programů spíše nastřelujeme. Je to téma k zamyšlení," řekl Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy Báňské v Ostravě.

Aby české firmy zůstaly konkurenceschopné, je třeba, aby ještě více spolupracovaly se středními školami a daly studentům najevo, co od nich budou po jejich nástupu do práce čekat.

Odborníci diskutující na konferenci se také shodli, že absolventi nemají mít jen solidní technické vzdělání, ale měli by i myslet kreativně. "Nadnárodní společnosti mají zakázky, ale chybí jim kreativní inženýři. Inovace není jen o nápadu. Člověk musí umět analyzovat potřebu trhu, nedostatky v oboru, mít technický náhled a umět i řídit projekty," domnívá se Dagmar Divišová, konzultantka Nadace Depositum Bonum pro spolupráci škol a firem.

Technické firmy čekají v dalších letech velké technologické změny. A jejich zaměstnanci tak budou muset být mnohem kreativnější než v minulosti. Jenže tuzemský vzdělávací systém jde spíše proti tomuto trendu.

Existuje výzkum, který změřil, že děti při vstupu na základní školu mají kreativní kapacitu až 90 procent. Po ukončení povinné základní docházky však jejich kreativní schopnosti klesnou na šest procent, zaznělo na konferenci.

Na konferenci se také diskutovalo o budoucnosti ostravského regionu, který už dávno není místem horníků a důlních šachet. Strojírenské firmy z Moravskoslezského kraje naopak přichází s inovativními řešeními, která mají úspěch i ve světě.

Například policejní vozy či taxíky v Dubaji jezdí na zemní plyn. A technologii jim dodala skupina Vítkovice Machinery Group. Technologická firma Gaben zase vyrábí "chytré" etikety s čipy. Techniků, kteří budou schopni přinést zajímavá řešení, bude třeba stále více.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje by měl stát řešit jejich nedostatek na regionální úrovni. "Na Ostravsku technici chybí, v Praze přebývají, ale v průměru je všechno v pořádku," řekl Rafaj.

Inovacím také často brání přílišná byrokracie, která v tuzemských firmách přetrvává. O té mluvil i Rafaj, který je také ředitelem pro personalistiku a vnější vztahy v hutnickém gigantu ArcelorMittal Ostrava.

"Před pěti lety jsme zjistili, že se nám od zaměstnanců schází více než sto zlepšovacích návrhů ročně. Máme přitom šest tisíc lidí. Počet zlepšováků se mi proto zdál malý a hledali jsme, proč si lidé nechávají nápady pro sebe. Odstranili jsme některé byrokratické překážky a počet zlepšovacích návrhů narostl trojnásobně," řekl Rafaj.

Podle Ilony Urbanové, personální ředitelky logistické skupiny Advanced World Transport, je někdy jen nutné umět se svých lidí správně zeptat. "Nedávno jsem slyšela zajímavý názor. Nejlépe vyprovokujete zaměstnance k inovativnosti, když se jich zeptáte, co je na jejich práci štve," řekla.