Turečtí vyšetřovatelé se při pátrání po pachatelích sobotních útoků v Ankaře zaměřují hlavně na organizaci Islámský stát. Podle nejmenovaných bezpečnostních zdrojů agentury Reuters existují náznaky, že za explozemi stojí islamisté.
Útoky totiž připomínají jiné atentáty, které provedli bojovníci IS. V souvislosti s útoky, při nichž zemřelo nejméně 95 lidí a dalších 245 bylo zraněno, byl v neděli v Turecku zahájen třídenní smutek. Podle prokurdské strany HDP zahynulo až 128 osob. Šlo o nejtragičtější podobné útoky, jaké kdy Turecko zažilo, uvedl zpravodajský server BBC News.
"Veškeré stopy naznačují, že útok mohl provést ISIL," uvedl jeden z bezpečnostních zdrojů. Útoky se prý podobaly jinému útoku, který se odehrál na území Turecka v červenci. Sebevražedný atentátník tehdy zaútočil na kulturní středisko ve městě Suruç u hranice se Sýrií, zabil 33 lidí a přes 100 jich zranil. K zodpovědnosti za útok se přihlásil IS.
Výbuchy zazněly nedaleko hlavní železniční stanice v Ankaře v době, kdy se tam sešlo značné množství lidí na pochod zorganizovaný několika levicovými skupinami. Demonstranti chtěli požadovat konec násilí mezi ozbrojenci kurdské separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a tureckou vládou.
Na televizních záběrech z místa útoků byla vidět těla pokrytá krví mezi transparenty. Vláda výbuchy označila za teroristický čin a odmítla náznaky, že vina je na její straně. Podle premiéra Ahmeta Davutoglua existují jasné důkazy, které naznačují, že útok spáchali dva sebevražední atentátníci. Za útokem prý mohou být islamisté, kurdští separatisté či levicoví radikálové. Atentátníci použili ke spáchání útoku nálože s výbušninou TNT, ve kterých byly i kovové kuličky, aby byl účinek exploze ještě ničivější.
Kritika vůči vládě zaznívala i na vzpomínkovém shromáždění, kterého se v neděli na náměstí Sihhiye v centru Ankary zúčastnilo několik tisíc lidí. Řada z nich přišla s protivládními transparenty. "Vrah Erdogan" a "policejní vrazi" citovala agentura Reuters některé z pokřiků, které na náměstí zaznívaly. Na shromáždění dohlíželi policisté, kteří vodními děly zablokovali spojnici vedoucí k vládní čtvrti, kde se nacházejí sídla parlamentu či ministerstev.
Mnoho obyvatel turecké metropole se bálo k nedělní demonstraci připojit kvůli strachu z dalšího teroristického útoku. Pořádková policie se nejprve snažila zabránit několika protestujícím a vůdcům prokurdské strany HDP, aby pochodovali k místu tragédie. Po následných potyčkách, při kterých policisté použili i slzný plyn, bylo nakonec dovoleno skupině osob dojít na místo neštěstí a položit tam karafiáty.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v prohlášení útok označil za "ohavný", odsoudil jej a uvedl, že jeho pachatelé se pokoušejí "zasít svár mezi jednotlivé složky společnosti". Odmítl, že by na něm vláda či on sám nesli jakoukoli vinu. Zároveň se rozhodl zrušit plánovanou oficiální návštěvu Turkmenistánu.
Čtyři odborové svazy a sdružení, které svolaly sobotní mírový pochod, obvinily prezidenta Erdogana a jeho stoupence v parlamentu, že zemi kvůli svým politickým cílům zatáhli do občanské války. Odbory také vyhlásily dvoudenní stávku a vyzvaly všechny státní zaměstnance, aby se k nim připojili.
V Turecku se 1. listopadu konají předčasné parlamentní volby, které bombový útok jistě poznamená. Nálože totiž vybuchly na místě, kde se shromažďovali zejména zástupci prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP). Ta se v červnových volbách poprvé probojovala do sněmovny, a znemožnila tak do té doby vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) získat většinu. Už před červnovými volbami mířilo na HDP několik útoků, při jednom z nich zahynuli čtyři lidé.
Zdroj z vlády dnes agentuře Reuters řekl, že volby se uskuteční podle plánu. "Odklad voleb v důsledku toho útoku rozhodně není na pořadu dne, není to ani jedna z možností. Volby se budou konat 1. listopadu tak, jak je plánováno," řekl. "Vzhledem k narůstajícímu nebezpečí ještě zvýšíme bezpečnost na volebních mítincích," dodal s tím, že bezpečnostní opatření se zvyšují už teď.
