Záplava zpráv z ukrajinského konfliktu poněkud utápí svědectví o tom, jak se v současnosti na poloostrově žije. Nakolik se naplnily sny a touhy té části krymské společnosti, která hlasovala v referendu pro připojení k Rusku, a nakolik se naplnily obavy té části, která hlasování bojkotovala?
Proto bylo velmi zajímavé si povídat s profesorem Vladimirem Kazarinem, vedoucím katedry ruské a světové literatury simferopolské státní univerzity, který přijel na Forum 2000 na pozvání Člověka v tísni.
"Vzdělávání se začalo okamžitě organizovat podle ruského vzoru. Tam existují federální univerzity, jedna vznikla v Simferopolu a druhá v Sevastopolu. Všechny ostatní školy s pár výjimkami se musely do nich začlenit. Třeba medicína dlouho bojovala za samostatnost, mají totiž dohody o nostrifikaci se západními univerzitami a o ty přišly. Dokonce stávkovaly a zahraniční studenti hrozili žalobami. Nakonec ale začlenili i je," říká profesor Kazarin.
Na univerzitě učí od roku 1981 a posledních třicet let vede katedru.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru