Ondřej SoukupZáplava zpráv z ukrajinského konfliktu poněkud utápí svědectví o tom, jak se v současnosti na poloostrově žije. Nakolik se naplnily sny a touhy té části krymské společnosti, která hlasovala v referendu pro připojení k Rusku, a nakolik se naplnily obavy té části, která hlasování bojkotovala?
Proto bylo velmi zajímavé si povídat s profesorem Vladimirem Kazarinem, vedoucím katedry ruské a světové literatury simferopolské státní univerzity, který přijel na Forum 2000 na pozvání Člověka v tísni.
"Vzdělávání se začalo okamžitě organizovat podle ruského vzoru. Tam existují federální univerzity, jedna vznikla v Simferopolu a druhá v Sevastopolu. Všechny ostatní školy s pár výjimkami se musely do nich začlenit. Třeba medicína dlouho bojovala za samostatnost, mají totiž dohody o nostrifikaci se západními univerzitami a o ty přišly. Dokonce stávkovaly a zahraniční studenti hrozili žalobami. Nakonec ale začlenili i je," říká profesor Kazarin.
Na univerzitě učí od roku 1981 a posledních třicet let vede katedru.
Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
