Realitou je dnes zpracování velkých objemů dat, stejně jako potřeba pracovat s daty v reálném čase, ať už se jedná o analytické aplikace nebo o zpracování obchodních transakcí. Mnoho z používaných dat má povahu nestrukturovaných informací. Trendům odpovídá i často používaná terminologie, big data, agilita, NoSQL - a cloud. Čím složitější je provozní prostředí, tím větší má pro podnik smysl, aby si část tohoto provozu nechal zajistit od specializovaného dodavatele - poskytovatele cloudových služeb.

Pomocí cloudu lze docílit úspory z rozsahu (např. náklady na zpracování big dat můžou jinak snadno způsobit, že tato činnost bude neefektivní) a nejsou nutné ani velké vstupní investice do hardwaru nebo softwarových licencí. Hlavní výhodou je však flexibilita. Pružné prostředí cloudu se přizpůsobuje aktuálním požadavkům zákazníka a cena se odvozuje od skutečně spotřebované kapacity (procesory, úložiště, software...).

Hardware, software i platforma

Cloud může podnik využívat různými způsoby. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme s dělením na soukromý, veřejný a hybridní cloud, ale z hlediska samotné technologie je důležitější, jakou úroveň IT zákazník na dodavatele přenáší.

Model softwaru jako služby (SaaS) znamená prostě provoz aplikace na serveru, kdy uživatel sám software nikam neinstaluje a namísto vlastnictví si ho pronajímá, na poskytovatele přenáší prakticky vše. Jiná úroveň cloudu, infrastruktura jako služba (IaaS), je zase de facto pronájmem hardwaru, tedy výpočetních zdrojů a úložišť. K čemu zákazník výpočetní zdroje využije, už zůstává jen na něm.

V poslední době se pro zákazníky z řad podniků stále více prosazuje i třetí typ cloudu, PaaS. Zkratka znamená nabídku "platformy jako služby". To reálně obnáší vývojové, testovací i provozní prostředí, tyto části jsou přitom od sebe předem oddělené a provozovatel u nich zajišťuje aktualizace, bezpečnost a řešení provozních problémů.

Firemní IT oddělení mohou tímto způsobem velmi rychle reagovat na požadavky zákazníků a přidávat do aplikací novou funkčnost. Stejně tak si mohu snadno vyzkoušet nové verze produktů, které dosud firma nepoužívá.

Na úrovni PaaS si zákazník vytváří a testuje především vlastní programy, které pak může propojit s jinými aplikacemi, tj. nabídka PaaS zahrnuje také prostředí pro provoz. Podnik může tímto způsobem např. vyvinout nadstavbu nad současnou aplikací (zajištění mobilního přístupu, konektor do sociálních sítí, propojení klasické relační databáze s prostředím NoSQL...), a to i v novější verzi prostředí, aniž je nutné jakkoliv zasahovat do stávajících aplikací.

Přichází období symbiózy

Optimalizace prostředků na hardware nebo delegace správy softwaru má smysl, a tak vedle podnikových datových center budou nyní firmy stále více využívat také cloud. I různé cloudové přístupy čekají nyní roky koexistence. Jakou roli v téhle skládačce pak má PaaS?

Tato vrstva pomůže především firmám, které potřebují rychle zkoušet, přidávat a vyvíjet aplikace. Nejsou "pouhými konzumenty" IT, na druhé straně uvítají, pokud základní služby zajistí dodavatel a jim umožní soustředit se na inovace. Ačkoli má toto tvrzení má často povahu fráze, u poskytování platformy jako služby v cloudu vystihuje právě podstatu věci.

Jak již bylo řečeno, úroveň PaaS dokáže zajistit vývoj, testy, experimentování a kombinaci aplikací z více zdrojů. To, co si zákazník nepronajímá, ale trvale vlastní, je především vytvořený kód aplikace nebo její části. Proto je důležité volit takové řešení, které umožní vše z prostředí PaaS snadno přenášet a provozovat i jinde.

V optimálním případě konkrétní dodavatel nabízí své řešení nejen v cloudu, ale také na úrovni on-premise (na vlastní infrastruktuře). Dalším logickým požadavkem je, že by řešení měla být maximálně přenositelná i mezi jednotlivými dodavateli - na úrovni PaaS není proto určitě ideální se svázat třeba s programovacím jazykem, který mimo danou platformu prakticky nikdo nepoužívá.

 

Josef Krejčí
Sales Consultant Oracle Database Cloud & Engineered Systems, Oracle Czech