Ekonomice se nadprůměrně daří a firmy začínají mít problém s nedostatkem pracovníků. Jedinečná příležitost pro to, aby vám zaměstnavatel přidal. S tímto heslem chystá Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na příští středu celonárodní mítink nazvaný Konec levné práce. "Teď je správný čas říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost zase jen tak brzy nebude," zdůrazňuje předseda odborářů Josef Středula.

V libeňské Areně Sparta se má podle něj sejít 1000 až 1500 odborářů ze státní i soukromé sféry. Největší Odborový svaz Kovo chce na akci vyslat pětistovku lidí a například z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR má dorazit okolo 140 členů.

Přímo v ulicích Pražané žádnou demonstraci neuvidí − odboráři se chtějí v Libni setkat jen mezi sebou, za zavřenými dveřmi. Jak bude akce, na které mají vystoupit i odboroví bossové z Německa, Rakouska a Slovenska, přesně probíhat, organizátoři tají. Podle Středuly však půjde o "demonstraci síly".

1000 korun

O tolik chtěly odbory zvýšit v příštím roce minimální mzdu; ta nakonec vzroste "jen" o 700 korun.

Práce pro odbory

◼ Podle Součka z OS Kovo se české ceny pohybují zhruba na 70 procentech těch německých a 66 procentech rakouských. Proto podle něj není důvod, aby byla minimální mzda v ČR mnohonásobně nižší než třeba v Německu, kde činí 1473 eur (zhruba 39 830 korun).
◼ Stejně tak odboráři kritizují, že HDP na hlavu vyjádřený ve standardu kupní síly – tedy v jednotce, která zohledňuje cenové rozdíly mezi státy – je v Česku jen na 84 procentech průměru EU, zatímco v Rakousku to loni bylo 128 procent a v Německu 124 procent průměru.

Jasné je naopak téma. Upozornit účastníky na to, že česká ekonomika rekordně roste, takže je namístě říct si o vyšší výplatu. Mzdy i platy by podle zástupců ČMKOS měly po odečtení inflace růst o tři až pět procent, aktuální růst mezd o 2,7 procenta podle Středuly nestačí. "Může být ještě vyšší. Čekám, že firmy letos vykážou historicky nejvyšší dividendy," uvádí. "Některé firmy na tom samozřejmě mohou být špatně, drtivá většina si to však může dovolit," věří.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj na to ale má jiný názor. "Jsou firmy, které si mohou dovolit klidně i větší nárůst mezd než pět procent, na druhé straně by se řada firem při vyšším růstu mezd mohla dostat do vážných problémů," říká. Odvolává se na srpnové šetření svazu, kterého se účastnilo 110 firem. Více než čtvrtina z nich hlásila ve srovnání s loňským létem "horší náladu".

Ať se firmy podělí o zisky

Podle odborářů současná úroveň mezd o nějakém hospodářském oživení vůbec nevypovídá. "V roce 2014 vzrostl firmám zisk o více než 13 procent, ale mzdy pouze o 3,3 procenta. To není férový přístup k zaměstnancům," stěžuje si předseda OS Kovo Jaroslav Souček.

"Nám jde o to, aby si zaměstnanci řekli pouze o tolik, na kolik jednotlivé firmy reálně mají. Nic víc! Nevedeme naše odboráře k tomu, aby své zaměstnavatele, jak někteří manažeři tvrdí, ruinovali," říká předseda OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy Zdeněk Heller. Co se stane, když na požadované zvýšení mezd firmy nekývnou, odboráři zatím nevědí. "Postupujeme krok za krokem. Není pevný scénář, který by říkal, co kdyby náhodou," tvrdí Středula.

Podle Rafaje ale není možné, aby se mzdy zvyšovaly stejně rychle jako zisky firem. Zisky se totiž na rozdíl od mezd vyvíjejí cyklicky. "Jednou je to dvouciferný růst, jindy dvouciferný propad," vysvětluje s tím, že mzdy pak v době ekonomických problémů podobně pružně snižovat nelze. "I proto musí být firmy v době růstu opatrné," doplňuje. "Oněch 12 až 13 procent, o kterých odbory hovoří, což mimochodem není zisk, ale hrubý provozní přebytek firem, v sobě nezahrnuje řadu dalších nákladů, jako jsou úroky, nájmy nebo poplatky z licencí," zdůrazňuje navíc.

Máme se hůř než v zahraničí

Odboráři argumentují i tím, že si čeští zaměstnanci mohou koupit z výplaty méně zboží či služeb než jejich kolegové v Rakousku a Německu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Spokojení nejsou ani s minimální mzdou. Připomínají, že současných 9200 korun je čtvrtá nejnižší částka v Evropské unii a odpovídá pouze 35 procentům tuzemské průměrné mzdy. Tento podíl by měl přitom činit nejméně 40 procent průměrné mzdy, aby se lidem vůbec vyplatilo pracovat, zdůrazňuje Středula.

Podle programového prohlášení vlády by se minimální mzda měla na zmíněnou hranici dostat do konce volebního období, tedy do podzimu 2017. Podle Středuly se tento cíl dá stále ještě stihnout, i když v příštím roce minimální mzda vzroste "jen" o 700 korun místo tisícovky, kterou odbory požadovaly.

Související