V zahraničí panují o Švédsku, které je nyní po Německu druhou nejoblíbenější destinací uprchlíků, mýty, že zde každý může dostat peníze bez práce.

"Když získáte status uprchlíka, systém vám umožní, abyste zde mohl začít nový život. Ale když jste pak vržen na pracovní trh, neřekl bych, že by Švédsko skutečně bylo nějakým sociálním rájem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ve švédském Lundu působící český historik Tomáš Sniegoň.

Kromě tradiční otevřenosti Švédové podle Sniegoně na celý problém hledí prostřednictvím respektu k příběhům jednotlivých uprchlíků a přistěhovalců. A ze srovnání švédských a českých diskusí o přistěhovalcích podle něj vyplývá, že výrazy a slovník, které ve Švédsku používá krajní pravice, v Česku používají i etablovaní politici.

U části společnosti v posledních letech roste odpor vůči přistěhovalcům, který posiluje krajní pravici. Poslední průzkum, podle nějž by Švédští demokraté, odmítající imigraci a historicky spojení s nacisty nyní vyhráli volby, byl sice podle Sniegoně profesionálně zpochybněn jako metodicky nepřesný. Růst obliby krajní pravice je přesto nezpochybnitelný.

Související