Ani osobní intervence prezidentů Miloše Zemana a Vladimira Putina nepomohly rozhýbat zamrzlý česko-ruský projekt sibiřské elektrárny Poljarnaja. A tak po 18 měsících udržovacích prací firma PSG odstoupila od smlouvy s ruským partnerem UPUP. Reálně tak hrozí, že Česká exportní banka (ČEB), potažmo státní rozpočet, přijde o více než pět miliard korun.

Zvláště pro vedení ČEB je případný konec polárního projektu nepříjemný. Jedná se o její největší problematický úvěr. Generální ředitel banky Karel Bureš to však nechce komentovat: "Mohu jen potvrdit, že jsme dostali dopis od PSG, víc k tomu nyní říct nemohu."

Je to přitom již druhý obdobně velký problémový úvěr, který může bance za poslední rok zkrachovat. Loni vedení ČEB neprodalo nesplácený čtyřmiliardový úvěr, který šel za slovenskými ocelárnami Slovakia Steel Mills, jež jsou v konkurzu.

Konec dotování

Důvody, proč PSG od smlouvy odstoupila, jsou vcelku jasné. Exportní banka utnula financování devítimiliardového projektu téměř před dvěma lety kvůli machinacím s penězi na ruské straně. Od té doby se čeká, zda na elektrárnu pošle zbylé miliardy. PSG sice mohlo od smlouvy ihned odstoupit, kvůli reputaci, vztahům s ČEB, ale i naději, že se elektrárna dostaví, to rok a půl neučinilo.

Udržování rozestavěné elektrárny a hlavně vyvezeného téměř kompletního technologického vybavení za 2,5 miliardy korun ale není zrovna levná záležitost, vyjde na miliony korun měsíčně. A jelikož se projekt nehýbal, firmě došla trpělivost.

"Za poslední rok a půl dala firma z vlastních zdrojů jen do uskladnění či ochrany objektu přes 121 milionů korun," říká mediální zástupce PSG Marek Pražák. "Původní předpoklad o přerušení financování asi na šest měsíců se nenaplnil a po mnoha prodlouženích se nejevilo jeho obnovení ani v dohledné době jako reálné," odůvodňuje odstoupení od smlouvy s tím, že firma je ochotná se k projektu vrátit, až bude jeho financování jasnější.

"Do současné doby bylo dodáno zejména hlavní technologické zařízení i část pomocného technologického zařízení. Ve stavební části jsou dokončeny základy hlavních a pomocných objektů a zahájeny byly montáže ocelových konstrukcí a práce na inženýrských sítích," sdělil detaily Marek Pražák.

Naráží tak na to, že ještě v červnu to vypadalo, že se vše rozhýbe správným směrem. O problému jednali prezidenti Zeman s Putinem, který přislíbil řešení. Ministr průmyslu Jan Mládek se zase během mistrovství světa v hokeji v Praze na popud generálního ředitele exportní pojišťovny EGAP Jana Procházky potkal s Vladimirem Jakuševem, vlivným gubernátorem Ťumeňské oblasti. Nakonec byla v Rusku jednat i delegace ČEB, EGAP i PSG a Karel Bureš se nechal slyšet, že si "nevezme dovolenou, než se celý případ dořeší".

Případ se ovšem nedořešil a i jednání zamrzla. Průtahy jsou prý jak na ruské, tak na české straně. Naštvanost na celý proces i s ČEB již přestal skrývat například zmiňovaný EGAP, sesterská pojišťovna a akcionář banky. "Aktivita subjektů neodpovídá hrozbě pro státní rozpočet," nechala se slyšet mluvčí pojišťovny Hana Hikelová.

Mezi vedením ČEB a EGAP se v poslední době nejedná o ojedinělou neshodu. Případ Poljarnaja je ještě pikantnější. Banka má totiž u EGAP sice celý úvěr pojištěný, není však vůbec jasné, jestli je pojistka platná. Součástí kontraktu měla být smlouva o tom, že ruský stát bude od elektrárny po určitou dobu odebírat elektřinu za vyšší cenu, ze které se bude úvěr splácet. Tento tzv. off-take kontrakt ale u smlouvy chybí.

Je tak pravděpodobné, že EGAP by případnou pojistnou událost stoprocentně krátil a banka by nedostala ani korunu. Pojišťovna navíc počátkem srpna podala trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli tomu, že za těchto podmínek bývalé vedení banky vůbec úvěr schválilo a povolilo čerpat.

Proč se zastavilo financování?

Vyšetřování neběží pouze na české straně. I pro Jamalsko-něnecký autonomní okruh byl tento devítimiliardový projekt tepelné elektrárny o výkonu 268 megawattů důležitý a tamní úřady (i na osobní Putinovu urgenci) se jím zabývají.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Prošetřují mimo jiné složitou akcionářskou a subdodavatelskou strukturu společnosti UPUP, která si projekt elektrárny u PSG před čtyřmi lety objednala. UPUP z 25 procent vlastní Korporace Razvitija, kterou ovládají místní oblasti (Ťumeňská, Čeljabinská, Sverdlovská), a zbylých 75 procent patří společnosti Galileo s oficiálním sídlem v Lucembursku. Tu přes další firmu, tentokrát švýcarskou, ovládá ruský oligarcha se švédským pasem Vladimir Belevič.

Vše běželo bez problémů až do podzimu roku 2013, kdy se ukázalo, že se peníze vyplacené ČEB ztrácejí v černých schránkách v subdodavatelském řetězci. Vyšetřováno je hned několik vrcholových manažerů zadavatelské firmy.

PSG-International letos také přišla o zakázku na stavbu plynové elektrárny v iráckém Kurdistánu. "V případě elektrárny Khormala je situace taková, že Česká exportní banka společnosti PSG-International sdělila, že je pozastaven proces schvalování financování projektu. PSG-International je po vyřešení financování připravena zahájit vlastní práce na zakázce," řekl Pražák.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru