Věznice trpí nedostatkem lékařů. Ministerstvo spravedlnosti proto přichází s nápadem, aby do nich chodili na praxi mladí absolventi medicíny. Zástupci lékařů i ministerstvo zdravotnictví ale podobné řešení problému odmítají.

"Všechny české věznice se potýkají s problémem obsazení místa lékaře," varuje už pátým rokem veřejný ochránce práv.

Při posledním šetření úřad zjistil, že se v jedné z českých věznic hlásí každý den k místnímu lékaři až 90 odsouzených. Osmdesát procent vězňů totiž trpí zdravotním problémem a musí každý den užívat léky. Počet lékařů v této věznici přitom v posledních letech kolísal mezi jedním až třemi.

Nedostatek lékařů přiznává i sama Vězeňská služba.

"Aktuálně máme zhruba 130 lékařů, z toho 48 všeobecných praktických lékařů. Neobsazeno zůstává 22 pracovních úvazků lékařů," potvrdila mluvčí generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Hana Löffelmannová.

130 lékařů

v současnosti pracuje v českých věznicích.

Podle Vězeňské služby jich tak do plného stavu chybí 22.

A situace se bude ještě zhoršovat. Ve věznicích totiž pracují převážně lékaři před důchodem. Průměrný věk lékaře Vězeňské služby se podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka pohybuje okolo šedesáti let.

Ministerstvo spravedlnosti proto začalo přemýšlet, jak lékaře do vězeňských ambulancí dostat.

Podle náměstka pro trestní politiku Vladimíra Zimmela by mohli pomoci mladí absolventi medicíny, kteří by chodili do vězeňských zdravotnických zařízení na povinnou praxi. Šlo by konkrétně o lékaře, kteří se připravují na obor praktické lékařství.

"Jde o první variantu, která je v jednání v rámci návrhu koncepce reformy vězeňství. Pan náměstek už měl kvůli tomuto tématu úvodní schůzku se zástupci lékařské komory," potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Jenomže komoře se Zimmelův nápad nelíbí. "Jediným možným řešením jsou ekonomické pobídky, tedy vyšší platy a lepší pracovní podmínky pro lékaře," odmítl posvětit navrhované praxe ve věznicích Kubek.

Nepřijatelný je návrh i pro ministerstvo zdravotnictví. "Stavíme se k tomu zamítavě," reagoval jeho mluvčí Jan Štoll.

Pomoci by ale podle Kubka mohla změna zákona, která by umožnila pracovat odsouzeným lékařům. "Pokud nejsou odsouzeni za odbornou chybu a pokud jim soud jako součást trestu neuložil zákaz výkonu povolání, tak nevidím žádný rozumný důvod, proč by odsouzení lékaři nemohli pokračovat ve své profesi i ve vězení," navrhuje.

Podle ministerstva spravedlnosti je však takové řešení neschůdné. Vězeň − třebaže je lékař − totiž nesmí mít podle zákona přístup k medikamentům či zdravotnické technice a pomůckám. K nim patří například ostrý skalpel. "Hrozí totiž vážné bezpečnostní riziko, že by mohl být lékař vydíratelný ze strany ostatních odsouzených," vysvětluje ministerstvo spravedlnosti.

Sporné je také nahlížení odsouzeného do zdravotnické dokumentace spoluvězňů či nepřetržitý přístup k internetu a telefonu.

Ten musí mít lékař kvůli jednání s pojišťovnami nebo kvůli přivolání záchranky.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Lékařů, kteří se ocitli ve výkonu trestu, není mnoho. Podle Löffelmannové se jejich počty pohybují řádově v jednotkách.

V současnosti jich Vězeňská služba eviduje jen pět. Mezi nejznámější z nich patří pražský lékař Jaroslav Barták, který si odpykává čtrnáctiletý trest za znásilňování a vydírání svých asistentek.

Řady odsouzených lékařů ale zřejmě brzy rozšíří také prozatím nepravomocně odsouzený středočeský hejtman a internista David Rath či jeho společníci a lékaři Petr Kott a Kateřina Pancová.

Související