Daň z přidané hodnoty tvoří v zemích EU až 20 procent příjmů do státního rozpočtu. Nepříliš povzbudivý vývoj evropské ekonomiky závislost na příjmech z DPH nadále prohlubuje. Většina zemí proto sazbu zvyšuje nebo zvýšení zvažuje. V České republice vzrostlo inkaso DPH za posledních 10 let o více než polovinu a v roce 2014 dosáhlo výše 322 miliard korun.

S tím, jak roste objem odvedené daně, narůstá i částka, kterou se inkasovat nedaří. Výrazná část daňového dluhu vzniká deliktní činností podnikatelů, které se říká "karuselové podvody". Umožňuje ji daňový mechanismus používaný ve vzájemném obchodě členských zemí už od poloviny minulého století, označovaný jako "obrácené zdanění". Povinnost vykázat a odvést daň z přidané hodnoty nemá dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb, ale jejich odběratel nebo příjemce. Nedostatků "obráceného zdanění" využívají organizované skupiny.

Nejsnazší variantou podvodu je transakce v partnerství s "chybějícím obchodníkem". Dodavateli vzniká po dodání zboží do jiného státu nárok na odpočet DPH, příjemci povinnost daň přiznat a odvést. Pokud příjemce zboží mezitím dodá zboží odběrateli v jiném státě, získá tím také nárok na odpočet daně. K daňovému úniku dochází tehdy, uplatní-li příjemce zboží nárok na odpočet daně po jeho dalším dodání, daň z jeho pořízení ale neodvede. V momentě, kdy finanční správa zjistí daňový dluh, dlužník obvykle zmizí a na inkaso neodvedené daně již bývá pozdě. Delikventi tyto operace často mezi sebou navazují, čímž dochází k oněm karuselovým podvodům.

V zemích EU se začaly objevovat při dodání hodnotného zboží, které lze snadno přepravovat přes hranice (stomatologické zlato, mobilní telefony, parfémy). Vynalézaví podnikatelé v České republice a sousedních státech se však nechali Evropou inspirovat a přizpůsobili obchodní transakce místním podmínkám. Podvody se ve střední Evropě objevují i u komodit, se kterými se obchoduje ve velkých množstvích a jsou po dodání obtížně dohledatelné (stavební materiál, hutnické železo, vybrané druhy potravin). Obchodní operace má také ve srovnání s jinými státy EU poněkud odlišný průběh. Prodávající sice vykáže dodání zboží a uplatní odpočet daně z přidané hodnoty, zboží však dodá do jiného státu pouze fiktivně, nebo ho dokonce nedodá vůbec. Poté uplatní nárok na odpočet DPH a prodá zboží na domácím trhu za sníženou cenu.

Výhodou "obráceného zdanění" je úspora nákladů spojených s uplatněním daňového odpočtu v zahraničí a nutná registrace k platbě DPH v cizím státě. Dnes však tento režim nestíhá kopírovat prudký vývoj mezinárodního obchodu. Kvůli systémovým nedostatkům v zemích EU zůstává nevybráno kolem 12 procent, u nás dokonce přes 25 procent z vykázané DPH.

Dílčí preventivní opatření, která se přijímají, problém nevyřeší. Je třeba na evropské úrovni harmonizovat daňová pásma a sazby, zajistit srovnatelné daňové podmínky pro veřejný i soukromý sektor včetně nadnárodních korporací a sjednotit podmínky pro osvobození od DPH a daňové odpočty. Na to si ale ještě počkáme. Evropský hospodářský a sociální výbor k tomu před časem řekl: "V žádném případě by se neměly provádět radikální změny a mělo by se postupovat jen po malých krocích…"

Vážení čtenáři, včera jsme omylem vydali již publikovaný příspěvek Štěpána Müllera. Za chybu se omlouváme.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru