Pět českých univerzit se dostalo do žebříčku tisícovky nejlepších vysokých škol z celého světa. V první desítce figurují tradičně z evropských univerzit pouze Oxford a Cambridge, vyhrál americký Harvard.

Jako v jiných letetch se nejlépe ve vyhodnocení Center for World University Rankings (CWUR) umístila Karlova univerzita, která obsadila 270. místo.

Na 702. příčce pak jako druhá nejlepší česká škola skončila Masarykova univerzita z Brna.

Do pořadí se dostaly také České vysoké učení technické (716. místo), Univerzita Palackého v Olomouci (724. místo) a Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), která skončila na 980. místě.

Zatímco Karlova nebo Masarykova univerzita se v podobných žebříčcích objevují pravidelně, například pro Univerzitu Palackého je to teprve druhá účast.

UJAK neinformuje studenty objektivně, státnice měly být až v červnu, tvrdí Akreditační komise - čtěte ZDE

"Vnímáme to především jako potvrzení toho, že Univerzita Palackého a její vědecké i pedagogické aktivity získávají stále větší pozornost v globálním kontextu," uvedl tiskový mluvčí Palackého univerzity Radek Palaščák.

10 nejlepších univerzit

1. Harvard University 

2. Stanford University 

3. Massachusetts Institute of Technology

4. University of Cambridge

5. University of Oxford

6. Columbia University

7. University of California

8. University of Chicago

9. Princeton University

10. Cornell University

Spokojení s umístěním jsou i na VŠCHT, ačkoliv škola obsadila pozici až v samotném závěru žebříčku.

Vedoucí komunikace VŠCHT Michal Janovský si to vysvětluje i tím, že na rozdíl od velkých univerzit nemůže škola kvůli svému úzkému zaměření pokrýt všechna hodnoticí hlediska.

"I sami tvůrci žebříčku přiznávají, že i přes jejich snahu o normalizaci se na nejlepších místech umísťují především velké univerzity," dodává Janovský.

Podobné námitky zaznívají i od Palackého univerzity.

"Žebříček Center for World University Rankings vychází při hodnocení z osmi kritérií, která nejsou úplně 'šita na míru' Univerzitě Palackého. O to víc si ale úspěchu v něm vážíme," vysvětluje Palaščák.

Karlovu univerzitu předběhla Moskva

Karlovu univerzitu mezi zeměmi východního bloku (kromě Německa) předstihly jen dvě moskevské školy.

Podle rektora Tomáše Zimy by se škola umístila mnohem výš, nebýt současné financování vysokých škol v České republice daleko pod průměrem vyspělých zemí.

"Z hlediska západoevropského průměru chybí ve vysokém školství v Česku přinejmenším 7 až 10 miliard korun," popisuje Zima.

V ukazateli "průměrné výdaje na jednoho studenta" tak v terciárním vzdělávání zůstává Česká republika pod průměrem zemí OECD a zaostává za tímto průměrem i v oblasti vědecké a tvůrčí.

Nejvíce univerzit je v žebříčku z USA, Číny, Japonska, Británie, Německa, Francie, Itálie a Španělska.