Pár kilometrů od Brna v malé původně románské kapli viselo pět set let bez většího zájmu jedno z největších děl gotiky v Česku. Madona z Veveří zůstávala na jižní Moravě až do třicátých let minulého století téměř bez povšimnutí, pak ji odvezli do Prahy a vystavili v Národní galerii.

Po letech klidu je kolem ní dnes zase rušno − místní farnost se o ni soudí se státem v rámci církevních restitucí. Navíc se ji vláda rozhodla povýšit na národní kulturní památku. "Těch movitých památek je v Česku jenom pár. Madona se tak zařadí mezi největší česká díla, jako jsou korunovační klenoty, Dalimilova kronika nebo Závišův kříž," upozorňuje mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Cena obrazu, o jehož autorovi vedou odborníci debaty, by se mezi sběrateli pohybovala v řádu desítek milionů korun. Nejspíš proto se ho zloději pokusili z kaple ve Veveří ukrást už před dvaceti lety. Pachatelé ale tehdy netušili, že kradou jen kopii historické malby, když to zjistili, dílo do kostela zase vrátili. "Někdo tehdy přišel s tím, že ho koupil za stokorunu v hospodě," směje se farář z Veverské Bítýšky Marek Hlávka.

Na tom, že v moravském kostele je pro návštěvníky k vidění kopie, se nic nezmění ani tehdy, pokud by farnost uspěla u soudu. Se státem se pře o uznání, že obraz patří kapli, kam ho v polovině 14. století umístil autor, jehož totožnost se nedochovala. "Madona je součástí poutního místa a my chceme, aby byl tento nárok uznán," pokračuje Hlávka.

Zároveň ale připouští, že originál zůstane minimálně v nejbližších letech tam, kde je nyní, tedy v klášteře sv. Anežky České, kde je vystaven jako součást expozice středověkého umění. Stěhovat se nebude především proto, že soudní spor o vlastnictví madony nejspíš ještě pár let potrvá.

Farář z Veveří také připouští, že když je madona uznána národní památkou, bude se muset zajistit nejvhodnější místo pro její uchování. "Rozhodně bychom nechtěli, aby se obraz zničil, a to i za cenu, že bychom ho neumístili ve Veveří," dodal Hlávka.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Madona, která podle odhadů historiků mohla vzniknout okolo roku 1350 v dílně Mistra vyšebrodského, má obrovskou kulturní i duchovní hodnotu, nejen tu finanční. Údajně byla namalována na dvoře Karla IV., a i proto se dostala do Veveří, kde byl královský hrad.

"Specifická je také ikonografie obrazu, na kterém má Panna Marie jednu korunu a jednu čelenku. Je to jeden z francouzských motivů, který se u nás opakuje," vysvětlil kurátor Národní galerie Jan Klípa. V kapli obraz visel do roku 1933, poté byl převezen na výstavu do Brna a kvůli nutnému restaurování do Prahy, kde byl uložen jako depozitum. V 50. letech pak byl zestátněn a stal se součástí sbírek Národní galerie.

Kromě Veverské madony vláda vybrala dalších osm děl pro přidání mezi národní kulturní památky. Těch je v Česku dosud 296, z toho jen 20 je movitých. "Národní kulturní památky uznané vládou podléhají přísnějším podmínkám než běžné sbírky," vysvětluje Simona Cigánková. Pro Veverskou madonu by to znamenalo, že by ji například nebylo možné jednoduše vyvézt do zahraničí a o podmínkách jejího uchovávání by rozhodoval stát.

Související